Letovičtí radní řeší co bude s keltským skanzemem dál. „Protože nejsou vyřešeny všechny majetkoprávní věci, letošní sezona v Isarnu je ohrožená. Chceme skanzen zachránit, jsme však pouhými prostředníky, kteří se snaží svolat lidi co by měli zájem. Jednání chceme domluvit ještě do jarních prázdnin,“ uvedl letovický starosta Vladimír Stejskal.

Skanzen se rozkládá na pozemcích v bývalém lomu, které patří městu. To je pronajalo Simoně Hruškové na padesát let za záměrem postavit tam keltskou osadu. Nyní se chce Hrušková pro zaneprázdněnost vedení skanzenu vzdát. Smlouvu by ráda přepsala na spoluzakladatele Aleše Olesova. Přesto se radní rozhodují, komu pozemky nakonec pronajmou. Stavitelé skanzenu totiž v minulosti smlouvu porušili.

Zatímco pozemky patří městu, postavená obydlí jsou majetkem zakladatelů Isarna. „Je otázka, jak velkou hodnotu tento majetek nájemníků má, a zda by jej od nich noví nájemníci koupili. Stavby jsou navíc částečně zdevastované a je nutné je opravit, aby bylo ve skanzenu bezpečno,“ pokračoval Stejskal. Letovičtí již vypsali výběrové řízení, nikdo se jim však nepřihlásil. Radní se tedy chystají vyhlásit další řízení. Podle starosty má o Isarno zájem Aleš Olesov, který jej stavěl.

Ten potvrdil, že by chtěl vést skanzen dál. „Protože na městském pozemku nesmí podnikat druhá osoba, domluvili jsme se, že Simona Hrušková přepíše smlouvu na mě. Město jsme o to zažádali již loni na jaře, dosud to ale není vyřešené. Máme tak málo času na domlouvání školních výletů a festivalů. Dále je ohroženo deset nových staveb i s ubytováním, které jsme plánovali. Pokud nám město pozemky nepronajme a nedohodneme se na našem majetku, budeme dokonce muset přizvat buldozer,“ mrzí Olesova. Pokud by totiž smlouva zcela zanikla, zakladatelé skanzenu by měli odstranit všechny stavby na pronajatých pozemcích. Město by ale uvítalo, kdyby zůstaly stát na místě.

Zima dává zabrat

V bývalém lomu podle Olesova dříve bylo odpadiště sutin. Nyní tam stojí devět příbytků jako by vystřižených z laténské doby železa. Dvě stavby připomínají halštatskou dobu. Podle Olesova archeologové zmiňují letovický skanzen v cizí odborné literatuře „Stavěli jsme jej přes deset let, je to naše dítě,“ podotkl. Domkům dává každý rok zabrat zima, jsou totiž ze dřeva, proutí a mazanice. „Musíme je opravovat, vyspravit stěny, doložit rákos, a to stojí peníze,“ sdělil Olesov. Za celou dobu podpořilo město skanzen granty v celkové výši asi osmdesát tisíc korun. Zbytek peněz na provoz platí soukromníci ze svých kapes.

Keltských či slovanských skanzenů stojí v České republice více. Podle ředitele archeologického ústavu v Brně Miloše Čižmáře by si lidé takových areálů měli vážit. „Že skanzeny vznikají je dobře, protože trojrozměrnost laikům přiblíží život v pravěké historii, tehdejší obydlí a výrobu co nejvíc,“ míní.

Vedení Letovic by nerado o Isarno přišlo. „Když se tam člověk posadí, jako by byl v jiné době. Skanzenem se pyšníme na propagačních materiálech, přiláká do města spoustu turistů,“ řekl starosta Vladimír Stejskal.

Isarno navíc žije bohatým kulturním životem. Tradici tam má festival Beltain, kde si lidé poslechnou irskou, skotskou a bretaňskou hudbu, dále keltsko–římská bitva, velké gladiátorské hry či Folkelt fest.