Vědci si pro studii vybrali dva nejznámější druhy, které lze uměle pěstovat, lanýže letního a černovýtrusého. „Zatímco první z nich se vyskytuje běžně po celé Evropě, druhý považovaný za černý diamant mezi lanýži pěstují ve středomoří a největšími producenty jsou Francie, Španělsko a Itálie,“ zmínil Miroslav Trnka, který se věnuje dopadům změny klimatu na agrosystémy.

Odborníci se soustředili nejprve na ekologické nároky těchto druhů lanýžů. Museli nashromáždit data přibližně z padesáti publikovaných prací a analyzovat je. „Životní cyklus se odehrává výhradně pod zemí. Nálezy i informace o jejich ekologii jsou tak limitované,“ podotkl hlavní autor studie Tomáš Čejka.

Vzácný lanýž zimní nalezený v Botanické zahradě brněnské Masarykovy univerzity.
Unikátní objev v Brně: v zahradě rostou lanýže. Řeší záhadu, jak se tam dostaly

Ze závěrů studie vyplynulo, že při mírném oteplení se jednoznačně zlepší podmínky pro pěstování lanýže letního v České republice, naopak výraznější oteplení by pěstování tohoto druhu ztížilo. Z klimatické změny by v obou případech profitoval velmi ceněný lanýž černovýtrusý.

Trnka očekává pozvolný přechod klimatu. „Minimálně od poloviny tohoto století se podmínky přikloní pro lanýže k téměř optimálním,“ řekl.

Připomněl, že o pěstování lanýžů se pokoušeli i naši předkové.

Podle odborníků má své ekologické výhody. „Například obnovu přirozeného vodního režimu v krajině. Jsou pěstovány v symbióze s rozvolněně rostoucími duby či lískami na rozpínajících se plantážích," doplnil Čejka.

Loni na podzim zaznamenali historický objev přírodovědci v Botanické zahradě brněnské Masarykovy univerzity. Při běžném rytí záhonů našli pod bukem lanýže zimního.

Tato houba roste hlavně v dubových lesích, objevuje se ale i pod jinými listnatými stromy. Pro svůj růst potřebuje vápenitou půdu. „Takové podmínky v Botanické zahradě v Kotlářské ulici má. Nicméně je záhadou, jak se spóry vzácné houby dostaly pod zem v centru Brna a osídlily kořenový systém buku. Možná s osivem získaným z nějaké středomořské nebo francouzské botanické zahrady," přiblížila před časem pracovnice botanické zahrady Hana Ondrušková.

Jižní Morava se bude klimaticky přibližovat k panonské oblasti, říká Trnka

Postupné oteplování čeká v budoucnu Českou republiku. I podmínky pro pěstování plodin se budou měnit. „Už dneska vidíme jako možnosti třeba pěstování sóji, slunečnice," přibližuje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Jak se bude v příštích letech měnit klima v České republice?

Pořád zůstáváme v přechodném přímořském klimatu. Vyloženě středomořské klima u nás nebude. Spíše bych to přirovnal k Balkánu k panonské oblasti. Analýzy, které máme k dispozici, ukazují, že Česká republika se bude daleko více dělit. Západní část republiky bude nadále v přímořském vlivu jako dneska, ale jih Moravy bude stále více padat k panonské oblasti.

S tím se budou asi měnit i plodiny, které se u nás budou pěstovat. Je to tak?

Už dneska vidíme jako možnosti třeba pěstování sóji, slunečnice. To jsou typické plodiny panonské oblasti. Stejně jako kukuřice na zrno. I středomořské plodiny jako fíky se u nás začínají bez větších problémů pěstovat. Nesmíme ale zapomenout, že obecně je panonské podnebí méně produkčně příznivé, než to které opouštíme.

Cvičení hasičů na rozhledně Holedná.
Uvízl na brněnské rozhledně Holedná. Podívejte, jak hasiči cvičí záchranu lidí

Ohrozí tato změna nějak pěstování vinné révy?

Můžeme tady pěstovat vinnou révu jako doposud. Bude se dařit odrůdám, které jsou typické pro těžší dezertní vína. Budeme ztrácet možnost produkovat odrůdy, kterými některé vinice prosluly.

Jak důležité pak budou závlahy?

Kámen úrazu je, že například v povodí Dyje vodné zdroje nejsou dostatečné na dramatický rozvoj závlah, které bychom potřebovali, abychom teplejší klima plně využili.