Město tak může přijít o proplacení zbylé částky dotace, která činí téměř dva a čtvrt milionu korun. „Výměna sazenic, které mají různé nedostatky, bude vhodná zejména u mišpulí a kdouloní, které byly dodány ve zcela nevyhovující podobě," uvedl v posudku vedoucí brněnské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal. Ani habry podle něj nevysázeli v požadované kvalitě. „Skutečná hodnota dodaného materiálu a provedené práce při výsadbě habrů je na úrovni deseti procent celkového rozpočtu. Fakturaci výsadby v původně kalkulované výši považuji za naprosto neoprávněnou," uvedl dále Koukal. Zhotovitel stavby by měl podle něj za dílo požadovat o více než jeden milion korun méně.

Tvrdí také, že zásadní chyby při obnově Panské zahrady se dopustil stavební dozor, kterým byl radní Lukáš Hrdlička. „Na vzniklou situaci včas neupozornil a po zjištění rozporů mezi výběrovým řízením a dodanou prací sám včas nenavrhl vhodné řešení," upozornil Koukal.

O tom, jak to ve skutečnosti s Panskou zahradou je, se dozvěděli kunštátští zastupitelé teprve nedávno. Ačkoliv Státní fond životního prostředí odmítá proplatit dotaci již rok a půl. „Na každém jednání zastupitelstva jsme se ptali na stav projektu, termíny dokončení i proplacení dotace, protože se nám provedení zdálo příliš dlouhé. Pan Hrdlička nás ale stále ujišťoval, že je vše v pořádku. Letos v červnu jsme to již nevydrželi a požádali jsme finanční i kontrolní výbor o kontrolu. Až poté začala pravda vyplouvat na povrch," přiblížil zastupitel Petr Sojka, který je zároveň předsedou finančního výboru.

Podle něj tak rozpočet města značně trpí. „Dva a čtvrt milionu korun mohlo město použít na opravy chodníků, silnic nebo jiné projekty," vysvětlil Sojka. Míní také, že Lukáš Hrdlička byl ve střetu zájmů, protože z pozice radního zastával i funkci technického dozoru. Podobný názor zastává i zastupitel Marek Lepka. „Měl si to pohlídat, byl za to placený. Jak je možné, že od dodavatelů převzal dílo, které neodpovídalo zadaným parametrům a nechal město, aby vše proplatilo?" ptá se Lepka.

Hrdlička přiznal, že se několika chyb dopustil. „Státní fond nám vyčítá, že několik desítek z více než čtyři a půl tisíce sazenic neodpovídá projektové dokumentaci. Čtyři mišpule a čtyři kdoule jsme v Česku v požadované velikosti nesehnali. Ale zamluvili jsme si je v Itálii. Další stromky dopěstuje odborná firma na místě. Takže s tím by neměl být problém," uvedl Hrdlička.

Horší to ale podle něj je s vysázenými habry. „Fondu se zdá cena za ně vysoká. My ale oponujeme tím, že takovou cenu si stanovil dodavatel a následně ji odsouhlasily fond i agentura. My jim do toho nemůžeme mluvit. Po dohodě s fondem zpracovala zahradnická fakulta z Lednice posudek, z něhož vyplývá, že habry jsou v požadované kvalitě a v souladu s projektem. Nyní se jedná o proplacení zbylé částky," vylíčil Hrdlička.

Dodal, že svou funkci za střet zájmů nepovažuje. „Stavební dozor jsem začal dělat mnohem dříve, než jsem se dostal do rady města," upřesnil.

Problémy kolem Panské zahrady trápí i starostu Kunštátu Zdeňka Wettera. Město si podle něj mělo investici lépe pohlídat. „Na počátku celého projektu nikdo z nás nepředpokládal, že by vůbec mohlo dojít k nějakým technickým nesrovnalostem. Nyní, když se detailně začtu do projektové dokumentace, která je v některých bodech nejasná a nepřesná, nabývám názoru, že více očí více vidí. Rozhodně se této situaci dalo předejít striktním dodržováním termínů a stanovených úkolů. Nové vedení města přijalo taková opatření, aby se podobné případy již v budoucnu neopakovaly," uvedl Wetter.

Se státním fondem město i nadále jedná a hledá řešení.