Buclaté hnědavé hrnky na čaj i kávu, džbánky, svícny, misky na ovoce nebo ozdobné keramické kousky do vitrín v obývacích pokojích jen tak pro radost. Od února letošního roku si už lidé tradiční kunštátskou keramiku nekoupí. Více než stoletou tradici výroby tam zastavila smrt majitele ochranné známky Luboše Sedláka.

„Výrobu jsme museli pozastavit vloni na jaře po manželově smrti. Rozhodli jsme se keramičku prodat, plánovaný prodej ale brzdí komplikace v dědickém řízení,“ uvedla manželka zesnulého majitele Milada Sedláková.

Keramickou dílnu na výrobu tradiční kunštátské keramiky založil ve městě v roce 1882 František Brabec. Keramika se v ní pálila na více než tisíc stupňů Celsia a jsou pro ni typické nahnědlé tečky v glazuře a vysoká odolnost. Do loňského roku byla jedinou dílnou v okolí, která svoji činnost po dlouhá desetiletí nepřerušila. Luboš Sedlák stál v jejím čele až do loňského dubna, kdy zemřel jako jediný majitel ochranné známky. „Manžel byl také jediný jednatel keramičky. Kupce na ni už máme domluveného, zůstali jsme ale tři dědicové, dědické řízení je proto tak zdlouhavé. Doufám, že se výroba zase brzy rozběhne, kdy to ale bude, v této chvíli odhadnout nedokážu,“ přiblížila Sedláková.

Kvůli zastavení výroby musel být od začátku letošního roku přerušen také prodej tradiční kunštátské keramiky. „Od nového roku jsme zavřeli prodejní galerii v Halasově ulici v Kunštátu a od února jsme zastavili prodej i v ostatních městech,“ doplnila Milada Sedláková.

Kunštát je s hrnčířství spjat od svého založení v druhé polovině třináctého století. Podle kastelána kunštátského zámku a historika Radima Štěpána ve městě pro toto řemeslo totiž byly ideální podmínky. „Kolem města byla bohatá ložiska hrnčířského jílu, keramika se tu proto vyráběla od nepaměti. V současné době jsou už tato ložiska vytěžená, hrnčířská tradice ale ve městě zůstala,“ vyprávěl historik.

Kdyby se tradiční výrobu kunštátské keramiky nepodařilo v Kunštátu obnovit, byla by to podle Štěpána pro město nenahraditelná ztráta. „V Kunštátu jsou sice i jiné keramické dílny, žádná ale nedosahuje takového významu jako keramička pana Sedláka. Ta totiž jediná ve městě držela nepřetržitou kontinuitu od poloviny devatenáctého století, kdy začali keramikové v Kunštátu pálit svoje výrobky při teplotě nad tisíc stupňů Celsia a takzvanou měkotu nahradila kamenina. A právě na tuto tradici pan Sedlák navázal a až do loňského roku ji držel,“ dodal historik.

Také starosta města Zdeněk Wetter vnímá ohrožení tradice značky kunštátské keramiky jako ztrátu. „To, že kunštátská keramika zastavila výrobu, je mi pochopitelně líto, dílna pana Sedláka patřila ve městě k těm nejvýznamnějším. Doufám, že ji převezme nový majitel, který v ní bude dál pokračovat. Tradice hrnčířství v Kunštátu ale nekončila. Je tu spousta dalších menších keramických dílen, které ji rozvíjí dál,“ uvedl Wetter.

Proslulý hrnčířský jarmark, který se v Kunštátu drží už osmnáct let, podle starosty zastavení výroby neohrozí. „Jarmark za dobu své existence proslul nejen v rámci České republiky, ale i v zahraničí. Chceme jej pořádat i nadále a stále zlepšovat,“ dodal kunštátský starosta.