Náměstí zaplavuje asi dvě stě stánků, ani jedno zákoutí centra města nezůstává volné. Své výrobky vystavují na obdiv čeští hrnčíři, ale i řemeslníci ze Slovenska, Polska, a dokonce ze Slovinka. Návštěvníci si prohlížejí hrníčky, talíře, hrnce, vázy, svícny, šperky, plastiky či džbány.

Tolik různorodých podnětů pro lidské oko, že člověk neví, na co se má dříve dívat. Jako například Markéta Dědinová z Blanska, která se do víru jarmarku nechala vtáhnout poprvé. „Překvapilo mě, kolik je tady stánků. Čekala jsem, že to bude mnohem menší akce. Z běžných obchodů se už keramika pomalu vytrácí, takže je skvělé, že Kunštátští podporují tradice. Před chvílí jsem přišla, nejdříve si dám něco na zub. A pak si určitě něco koupím. Výběr ale bude těžký, když je tady tolik výrobků," říká mladá žena.

Téměř žádný ročník jarmarku nevynechali manželé Rausovi ze Zbraslavce. U jednoho ze stánků se spokojeně usmívají. Právě si koupili si nový doplněk do bytu.

Co se ukrývá pod pečlivě zabaleným obalem? „Jsou tam hodiny s motivy pejsků. Kdysi jsme měli doma dogu, která nás ale bohužel již opustila. Tak se nám po ní stýskalo, že jsme si dalšího psa již nepořídili. Tak jsme si alespoň udělali radost tímto výrobkem," uvádí Jaroslava Rausová, která své nové hodiny drží v ruce.

A její manžel Miloslav, který stojí vedle ní, jí doplňuje slovy. „Všechno je tady nádherné, až přechází zrak. Je těžké si vybrat," usmívá se.

Kousek od kunštátského informačního centra se lidé mohou na vlastní kůži přesvědčit, že vyrobit třeba takový hrnek není vůbec jednoduché. Zkušení mistři je ochotně zasvěcují do práce na hrnčířském kruhu. „Líbí se mi, že tady ukazují, jak výrobky vznikají. Můj syn je z toho nadšený," raduje se Lenka Kabelková ze Sulíkova, která je podle svých slov velkou milovnicí přírodních materiálů.

Davy návštěvníků se pozastavují u stánku Jana Radosty, který na jarmark přišel ze Svin v Jižních Čechách. Tam už patnáct let provozuje keramickou firmu, ve které pracuje celá jeho rodina. Všichni fungují jako sehraný tým. „Jedna část rodiny vyrábí, druhá prodává. Naše keramika je ručně točená a malovaná. Jediný stroj, který používáme, je hnčířský kruh," říká Radosta.

Jeho výrobky hýří zajímavými tvary a barvami. A lidé je nakupují jako na běžícím pásu. Dvě starší dámy právě obdivují hrníček s ptáčkem. „Všechny dekory si vymýšlíme sami," přibližuje hrnčíř, který na jarmarku prodává i topinky.

Jsou potřené česnekem, který si sám vypěstoval a nastrouhal na vlastnoručně vyrobeném struhátku. „Mňam, jsou vynikající," pochvaluje si jeho topinky jedna z návštěvnic.

Ostrůvek vedle autobusové zastávky si ozdobil svými výrobky Erich Hovančík z Bukové. „Nabízím režnou keramiku, inspiraci nacházím hlavně v Itálii a Francii. Všechno si dělám sám. Hlínu, výrobu, výpal i prodej," říká muž, který původně působil jako strojní technolog a zalíbení v keramice našel díky přátelům.

Nově se letos mohou návštěvníci pokochat i ukázkami výroby RAKU keramiky. Poprvé je otevřený také Památník hrnčířských domů a dílen. Tam jsou k vidění ukázky keramiky z dílen místních hrnčířů a expozice o historii tohoto řemesla v Kunštátě.

Na velkém pódiu uprostřed stánků se střídá celá řada umělců. Lidé se ke svým autům vracejí obtěžkaní taškami plnými keramických předmětů a se spokojeným úsměvem na rtech.