Dana Veselá z Kulířova bydlí na konci vesnice a elektrárnu má na dohled od domu. „Naštěstí se na ni nemusíme dívat z okna, protože je na severu a dům máme orientovaný na jih. Ale jak vyjdeme za něj, tak místo pěkné krajiny vidíme monstrum," postěžovala si žena.

Dodala, že ji to také velmi otravuje. „Zvuky neslyším každý den, ale třeba když fouká vítr od elektrárny směrem k nám, přes zeď se nese takové hvízdání. Ze začátku jsme také pořád hledali vrtulník. Je to docela velká zátěž na psychiku člověka," vysvětlila žena.

Podle starostky Kulířova Viery Čechové si stěžují i další lidé z obce. „Hluk z elektrárny je slyšet spíše na večer nebo o víkendech, kdy nejezdí tolik aut, je to jakoby vzlétalo letadlo. Čtyři roky už s tím bojujeme, ale stejně to v prosinci postavili, i když se to místním nelíbí. Mohli jsme sice říct svůj názor, ale je to na katastru Rozstání, asi metr od hranice s námi a proti tomu už my nic nezmůžeme," poznamenala starostka s tím, že elektrárna přese všechno splňuje i hlukové limity.

Psali petice

Okolí kolem Kulířova a sousední Prostějovsko je kvůli dobrým podmínkám na provoz větrných elektráren vyhledávané. Veselá s manželem a dalšími Kulířovskými proti jejich stavbě protestuje už od roku 2004. „Sepisovali jsme i nějaké petice, tenkrát jedna pomohla proti elektrárně směrem k Lipovci. Kvůli té, co je v Rozstání jsme se vypravili i na tamní zasedání zastupitelstva, protože i když to leží na jejich pozemku, týká se to také nás. Stejně nám to nebylo k ničemu a oni si rozhodli podle svého. Problém je i v tom, že Rozstání už leží v Olomouckém kraji. Kdyby to bylo ještě v Jihomoravském kraji, možná bychom dopadli lépe," myslí si Veselá.

Zatímco Kulířovským elektrárna vadí, v sousedním Rozstání si projekt brání. „Jelikož jsme vše na stavbu připravovali zhruba od roku 2005, místní měli dost času si zvyknout a promyslet si to. Odpor jsem ale nezaznamenal ani před stavbou, ani nyní," tvrdí tamní starosta Jiří Szymsza s tím, že za každý rok provozu po dobu životnosti elektrárny, tedy asi dvacet let, bude Rozstání dostávat sto padesát tisíc korun ročně, díky kterým bude moci vedení obce lidem zrušit třeba poplatky za odvoz komunálního odpadu.

Jiné větrné elektrárny, jako alternativní výrobny elektrické energie, na Blanensku ani těsně za hranicemi okresu nejsou. I když se několik zájemců objevilo, ze záměrů vždy sešlo. Například před několika lety oslovil boskovickou radnici zájemce o stavbu větrných elektráren u Benešova.

„Zastavilo se to při vyřizování stavebního povolení kvůli doplnění podkladů. Dotyčný zájemce se navíc začal soudit s jedním distributorem energií a projekt odsunul," řekl vedoucí odboru výstavby a územního plánování úřadu v Boskovicích Slavoj Horečka.

Ani v okolí Blanska zatím žádná větrná turbína nevyrostl. Zájem byl o Hořice také na Klepačově. Pokaždé z toho ale nakonec sešlo, protože investor ztratil zájem," uvedl Petr Rizner z blanenského stavebního úřadu.

Podle něj je potřeba povolení se stejnými podklady posuzovat jednotlivě. „Dá se říct, že co platí v jednom případě, nemusí platit v jiném. Záleží třeba na tom, kde přesně má elektrárna stát, co je v jejím okolí a tak podobně," doplnil Rizner.