VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kritika kvůli převodu. Památník utrpení má nově spravovat Muzeum romské kultury

Hodonín u Kunštátu – Roky pracovalo Národní pedagogické muzeum a knihovna Jana Amose Komenského v Praze na vzniku Památníku Hodonín u Kunštátu. Připomíná utrpení Romů a dalších obětí bezpráví v bývalém táboře Žalov. Minulý týden rada vlády odhlasovala převedení památníku na Muzeum romské kultury v Brně.

1.3.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Aneta Nejezová

„Po šesti letech, co jsme na projektu pracovali, nám ho vzali. Je to politické rozhodnutí,“ shrnula ředitelka pražské instituce Markéta Pánková. Blíž záležitost komentovat nechtěla.

Rozhodnutí kritizuje také projektový manažer památníku Pavel Štěpán. „Podle mých zkušeností mělo Muzeum romské kultury a lidé spjatí s romskou menšinou na Moravě snahu nekriticky upřednostňovat romské období tábora na úkor ostatních obětí, které tam zemřely nebo byly vězněné v ostatních historických etapách,“ poukázal projektový manažer. Doplnil přitom, že nechce zpochybnit, že Romové trpěli v táboře nejvíc. Za nacistické okupace jich tam zemřelo 207.

Stovky dalších se nevyhnuly transportům do vyhlazovacího tábora v polské Osvětimi. „Bezesporu jde o nejtragičtější kapitolu v dějinách tohoto místa,“ připustil Štěpán.

Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová upozornila, že na tvorbě památníku se podílely různé instituce stejně jako třeba různí historici. „Je třeba vzít v úvahu usnesení vlády z roku 2011, které rozhodlo, že se má budovat památník romského holocaustu. Národní pedagogické muzeum si samo rozšířilo historický záběr, protože logicky dějiny Romů nejsou jejich nosné téma,“ připomněla Horváthová.

Odmítla přitom, že Muzeum romské kultury má zájem potlačovat památku neromských obětí. Po druhé světové válce totiž byli v táboře na čas internovaní Němci neschopní okamžitého odsunu, po roce 1948 tam komunistický režim zřídil tábor nucených prací pro své odpůrce.

Podle Horváthové se Muzeum romské kultury nikdy netajilo, že má zájem památník spravovat a vést. „Návrh padl už v prosinci 2014. Tehdy vyzvala Pánková účastníky pracovní skupiny, kteří se na vzniku památníku podíleli, aby navrhli, jak má areál fungovat a kdo ho bude spravovat,“ upozornila. Muzeum romské kultury se navíc podle ní o lokalitu zajímá už od roku 1996, kdy tam uspořádalo první pietní akt.

Stát vykoupil na konci roku 2009 pozemek pro památník od soukromého vlastníka. „Žádné ministerstvo si nechtělo vzít správu památníku pod sebe. Tehdejšímu ministrovi pro lidská práva Michaelu Kocábovi vyšel vstříc ministr školství Ondřej Liška,“ vysvětlila Horváthová, proč je památník pod správou ministerstva školství. Bylo prý jasné, že později nastane snaha památník přesunout pod ministerstvo kultury, pod kterým funguje Muzeum romské kultury.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny návrh na převedení správy památníku schválila už v roce 2015. Další hlasování se uskutečnilo minulý týden, kdy přijala usnesení o začlenění památníku do brněnského muzea. „Ministr pro lidská práva Jan Chvojka má do konce května ve spolupráci s dalšími ministry předložit vládě návrh na převedení památníku,“ potvrdila mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Odůvodnění převodu nesdělila.

Historie místa:
• V letech 1942–1943 byli v takzvaném sběrném táboře v Hodoníně u Kunštátu internovaní Romové na nucených pracích. Na epidemie jich zemřelo 207.
• Na jaře 1945 se tam cvičili příslušníci wehrmachtu, v létě tam byl lazaret Rudé armády.
• Roku 1946 sloužilo místo k internaci Němců, po roce 1948 politických vězňů.
• Stavba památníku trvala zhruba 4 roky. Tvoří ho 3 objekty: nové infocentrum se základem výstavy, zrekonstruovaný barák vězňů a barák dozorců.

Autor: Karolína Štukavcová

1.3.2017
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vandal v Moravském krasu umisťuje znaky s moravskou orlicí.

Zničené cedule s českým lvem nahradily nové. Řádění vandala prozatím ustalo

Děti se na Základní škole Purkyňova ve Vyškově letos učí informatiku za pomoci malých robotů.
14

Školákům pomáhají při výuce roboti. U dětí rozvíjí logické myšlení

Novorozená miminka Blanenska 46. týdne 2017

Blanensko - Novorozená miminka 46. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Konec kolon. Vlaky zastavují ve stanici dál a neblokují závory u přejezdu

Blansko – Spuštěné závory, dlouhé minuty v kolonách, nervy na pochodu. Tak to vypadá denně před železničním přejezdem ve stanici Blansko-město. To se má nyní z pohledu řidičů aspoň trochu změnit k lepšímu. „Vlaky ve směru Brno – Svitavy zastavovaly tak, že posledním vagonem stály za zabezpečovacím zařízením, které zvedá závory. Proto zůstávaly závory spuštěné déle, než bylo nutné. Na obou stranách přejezdu se pak tvořily kolony, které komplikovaly dopravu ve městě,“ objasnil starosta Blanska Ivo Polák.

Fotbalové Blansko přežilo krizový podzim. Na jaře trenér Maša už nezačne od nuly

Blansko - Plánovanou předehrávku prvního jarního kola svých soutěží moravská řídící komise fotbalu zrušila. V FK Blansko tak mohou předstihu bilancovat první podzim v divizi po sestupu z Moravskoslezské ligy. „Chybí mně body ze Strání a z domácích remíz,“ říká trenér Martin Maša.

OBRAZEM: Nevzhledný vnitroblok ožil. Zkrášlila ho malba Staré radnice i šaliny

Brno - Pohled na brněnskou Starou radnici ve Václavské ulici svádí k návštěvě. Odvážlivci ale narazí, a to přímo do zdi. Radnice je totiž namalovaná.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT