Kdy tam rybáři znovu nahodí pruty a jachtaři napnou plachty, není v tuto chvíli jasné. Nejoptimističtější scénáře hovořily o přelomu jara a léta, později o konci června. Postup prací a minimum srážek však zatím drží hladinu nádrže zhruba tři metry pod kótou 355 metrů nad mořem.

Právě od této hranice se mluvilo o možném obnovení rybolovu a jachtaření. „Přehrada Křetínka je nejlepší dravcová voda na okrese. Udělal jsem ale nad ní už křížek a jezdím jinam. Po upuštění tam dostala rybí obsádka pořádně zabrat, na jaře se neměly ryby kde vytřít. Práce na rekonstrukci potrvají ještě dost dlouho a myslím, že bude problém přehradu napustit do stavu, který umožní rybolov. Než se to povede, vysadí ryby a tamní ekosystém se dá do kupy, může to trvat několik dalších let. A to se ještě obávám, co se tam může za nízkého stavu hladiny stát letos létě,“ řekl Deníku Rovnost blanenský rybář Jan Novotný.

Po loňském výrazném snížení hladiny přehrady umístili rybáři z letovického spolku na vodu provzdušňovače a pravidelně sledovali hodnotu kyslíku ve vodě. Do letošního jara žádné zásadní úhyny ryb nezaznamenali. Obavy z nadcházejících teplých měsíců mají ale velké.

„To, že nemůžeme na přehradě lovit, není pro nadcházející letní období největším strašákem. Daleko důležitější věcí je, ochránit stávající rybí obsádku. Je zřejmé, že směrem k létu bude kyslíku ve vodě ubývat. A to jak z pohledu zvyšování teploty vody, tak eutrofizace vody podpořené rozkladem znovu zatopené organické hmoty na březích, obrovského množství pylu, kalení vody a stále přitékajících, ve většině případů pouze předčištěných vod z celého povodí,“ informoval nedávno na stránkách letovického rybářského spolku jeho předseda Radek Zemánek.

Upuštěná přehrada se začala pomalu plnit už koncem loňského roku. Další postupné navyšování začalo na jaře. Do té doby se hladina podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře držela na kótě 350,5 metru kvůli harmonogramu prací. Napouštění bylo podmíněno dokončením funkčních objektů, tak aby v případě povodně nebylo ohroženo zdraví a majetek obyvatel pod vodním dílem. „V současné době se napouští na kótu 355 metrů a odvíjí se od hydrologické situace. Vše je v souladu se stavebním povolením, platným manipulačním řádem a také informacemi, které jsme sdělovali před zahájením prací a v jejich průběhu veřejnosti,“ uvedl Chmelař.

Slabý přítok

Aktuálně je hladina vody v nádrži kolem kóty 352 metrů, přičemž za poslední týden vodohospodáři hladinu navýšili o půl metru. Nyní přitéká do nádrže 0,19 kubíku vody za vteřinu a na odtoku se drží nezbytné minimum 0,05 kubíku. Průtok řeky Svitavy pod přehradou navyšuje Povodí Moravy z vodního díla Boskovice.

Rekonstrukce vodní nádrže Letovice začala na podzim a potrvá bezmála tři roky. Hlavním cílem je zvýšení zabezpečení rozsáhlé vodní plochy. Stavební práce se podle mluvčího Povodí Moravy v současnosti soustředí na nové spadiště a rekonstrukci odběrné věže.

Dodal, že začátkem června začali dělníci se zemními pracemi a těžbou sedimentů v zátopě, které by měly být z větší části dokončené do konce tohoto kalendářního roku. „Práce na těžbě sedimentů v Lazinovské zátoce byly dokončeny a následně probíhala technologická příprava na zahájení těžby v dalších částech nádrže. Po naší výzvě zhotovitel naplánoval zahájení těžby v zátopě nádrže na tento týden a hned v pondělí zahájil zemní práce,“ informoval Petr Chmelař.

Ubezpečil, že v místech těžby nánosů bahna bude Povodí Moravy dohlížet na to, aby firma práci provedla řádně a v plánovaném termínu. „V letošním roce proběhne rekonstrukce vývaru a tělesa hráze. Příští rok počítáme s kompletní rekonstrukcí skluzu, mostovky a instalací objektů, které mají modernizovat a zabezpečit provoz vodního Letovice,“ dodal.

50 let od zahájení stavby

Letos na jaře uplynulo od začátku výstavby zmíněné přehrady padesát let. Do provozu byla uvedena na podzim roku 1979 a náklady na její vybudování dosáhly bezmála 130 milionů korun. Má přes 110 hektarů a největší hloubka dosahuje více než sedmadvacet metrů.

Kvůli přehradě přišly o svoje domy desítky lidí. Jak zaznamenala technická zpráva z roku 1978, bylo zbouráno na pětapadesát domů, a to v Lazinově a Dolním Poříčí, které patří ke Křetínu. Kronika Lazinova upřesňuje, že se zdemolovalo třicet dva domů i hasičská zbrojnice, Masákův mlýn či trafostanice. Řada domů zmizela rovněž v Dolním Poříčí. „Přesné číslo nevím, ale co jsem slyšel, tak část chalup byla zbourána, téměř by šlo říct, zbytečně, protože podle původních plánů měla být oblast zátopy větší, než je skutečnost,“ zavzpomínal před časem pro Deník Rovnost kronikář Křetína Bořek Procházka.