Kompletně hotové opevnění návodního líce a sanace zdi odběrné věže. Před dokončením jsou práce na bezpečnostním přelivu a spadišti. V současnosti dělníci betonují skluz, vývar a osazují mostovku. Tak Povodí Moravy popisuje postup prací u rekonstrukce vodní nádrže Letovice na říčce Křetínce na Blanensku. Práce za 236 milionů korun mají být podle mluvčího státního podniku Petra Chmelaře hotové příští rok v listopadu. Začala na podzim před dvěma lety. „Projekt se neobešel bez komplikací, které se nám však podařilo vyřešit. Při stavebních pracích na vývaru byly zjištěny nepředvídatelné geologické poměry, které si vyžádaly změnu pracovního postupu a projektové dokumentace. To následně posunulo termín dokončení stavby o sedm měsíců na listopad příštího roku,“ sdělil Chmelař.
Z nádrže o rozloze přes 110 hektarů odtěžila těžká technika desítky tisíc kubíků nánosů. Původní plán počítal s 66 tisíci metry krychlovými bahna. Usazenin ze dna vodního díla nakonec zmizelo víc. „Nad rámec původního plánu se odtěžilo o deset tisíc kubíků sedimentů víc. Přispěje to k posílení retenční schopnosti vodní nádrže a prodlouží dobu, za kterou budeme muset znovu snížit hladinu a odtěžit nové usazeniny,“ upřesnil mluvčí Povodí Moravy.
Upuštěnou přehradu, kterou místní nazývají podle říčky Křetínky, začali vodohospodáři napouštět v dubnu. Aktuálně drží hladinu na kótě 356,2 metrů nad mořem, což je úroveň naplněnosti, kolem níž se hladina pohybovala v období před zahájením rekonstrukce. „Na této úrovni budeme hladinu v závislosti na hydrologické situaci udržovat do října 2024,“ informoval Petr Chmelař s tím, že v současnosti na nádrži neplatí v souvislosti s rekonstrukcí žádné zákazy a omezení.
Přehrada u Letovic primárně zvyšuje průtoky v řece Svitavě, ochuzené odběry podzemní vody pro město Brno v prostoru Březová – Brněnec. Má za úkol také zachytit povodňové průtoky. Dalším využitím je rekreace a rybolov. Rekonstrukce má zlepšit její protipovodňovou funkci a zvýšit bezpečnost vodního díla.
Po úpravách za bezmála čtvrt miliardy by měla odolat extrémní až desetitisícileté povodni. Vodohospodáři po odtěžení sedimentů ze dna nádrže počítají také se zlepšením kvality. To se má projevit i na snížení náchylnosti k rozvoji sinic v nádrži v období letních měsíců. „Když se přehrada otevřela, byly mi asi tři roky. Na skalách jsme jako kluci trávili u vody celé prázdniny. Voda byla čistá a voňavá. Z vesnice jsme to měli slabou čtvrthodinku k vodě. Teď už tak voda zdaleka čistá není. Odbahnění části přehrady tak určitě pomůže. Ale nevím, jak je to s čistírnami v okolních obcích. To je podle mého problém,“ řekl před začátkem rekonstrukce vodního díla Leoš Palbuchta z letovické částí Zábludov.
Loni uplynulo od začátku výstavby zmíněné přehrady padesát let. Do provozu byla uvedena na podzim roku 1979 a náklady na její vybudování dosáhly bezmála 130 milionů korun. Má přes 110 hektarů a největší hloubka dosahuje více než sedmadvacet metrů. Kvůli přehradě přišly o svoje domy desítky lidí. Jak zaznamenala technická zpráva z roku 1978, bylo zbouráno na pětapadesát domů, a to v Lazinově a Dolním Poříčí, které patří ke Křetínu. Kronika Lazinova upřesňuje, že se zdemolovalo třicet dva domů i hasičská zbrojnice, Masákův mlýn či trafostanice. Řada domů zmizela rovněž v Dolním Poříčí. „Přesné číslo nevím, ale co jsem slyšel, tak část chalup byla zbourána, téměř by šlo říct, zbytečně, protože podle původních plánů měla být oblast zátopy větší, než je skutečnost,“ zavzpomínal před časem pro Deník Rovnost kronikář Křetína Bořek Procházka.