„Nedaleko vesnice Holštejna blíž Blanska udál se 5. dubna roku 1855 dopoledne zajímavý přírodní jev. Zřítila se totiž za strašlivého lomozu partie země na ploše asi 45 až 48 čtverečních sáhů (86 až 90 metrů čtverečních) do hloubi a zmizela v podzemních dutinách, které zde pronikají vápencem. Pohled na tuto nově vzniklou, téměř kolmou propast jest hrůzný jak pro její sráznost, tak pro nezvyklou podívanou“.

Tolik citace Dr. Jinřicha Wankela. Jeho záznam je velmi cenný. Přestože je oblast Moravského krasu místy doslova poseta trychtýřovitými prohlubněmi, které se nazývají závrty, od památné autenticky popsané události se v takové míře nic podobného nestalo. Profesor Karel Absolon ještě roku 1899 hovořil s občany Holštejna, kteří si vznik závrtu pamatovali, a všichni mluvili o hromové detonaci, která událost doprovázela.

Dnes víme, že zemina se propadla do prostor jeskynního systému Piková dáma – Spirálka, který nebyl v době vzniku Wankelova závrtu znám.
Závrty patří mezi povrchové krasové jevy a jsou přímým projevem existence podzemních dutin, ať už menších nebo rozsáhlejších rozměrů. Lze je považovat za brány do podzemí. Vždyť prokopáním závrtů byla objevena řada významných jeskyní. Mimo jiné i nejdelší jeskynní systém České republiky – Amatérská jeskyně. Zajímavé jsou nejen tvary a velikosti závrtů, ale také různorodý charakter a rozsah ucpávky.

Zatímco při průkopu závrtu Společňák na Harbešské plošině stačilo odstranit jen pár metrů sutin, než se objevila volná propast vedoucí do Harbešské jeskyně, k volným prostorám Amatérské jeskyně museli jeskyňáři prokopat šachtu hlubokou pětapadesát metrů. A několikrát se také stalo, že rozsah závalu pod závrtem byl nad síly průzkumníků. Volné jeskyně se zkrátka neobjevily a cestu do hlubiny znemožňovaly stále další a další nekončící tuny hlíny a kamení.

Jak staré musejí být asi ty nejhlubší usazeniny pod takovým závrtem? A kde vlastně končí? Mnohdy mohou právě sutiny propadlé z povrchu přehradit cestu volným jeskynním prostorám. Na jedné straně jsou závrty cestou k neznámu, na straně druhé mohou být původcem komplikace. Ať je to jakkoliv, budou se dříve nebo později vytvářet další, nové a možná, že se na území Moravského krasu brzy dočkáme podobné události, která nastala před 153 lety. Ozve se děsivý rachot a místo kráteru po dopadu meteoritu se objeví krasový závrt.

Mezi nejvýznamnější závrty Moravského krasu patří Městikáď. Je třetím největším a jeho tajemstvím opředená minulost patří mezi největší záhady krasové historie u nás. Dnes sice víme, kam zasucená propast pod Městikáděm vede, zastřená minulost však střeží skutečnosti a pravdy kolem výzkumů, které probíhaly ve 30. letech 20. století. Kdyby se tehdy podařilo práce úspěšně završit, Amatérská jeskyně by byla známa o více než tři desetiletí dříve. Proč se tak nestalo? O tom bude další díl.

PETR ZAJÍČEK