Při zájezdu na zemědělskou výstavu do skotského Edinburghu se s hlavou tehdejšího britského impéria Alžbětou II. setkal. A podle jeho slov za několik dní hned třikrát. To už zní jako sci-fi i pro rodilého Brita. „Když jsme to u sklenky skotské později probírali s docentem edinburghské univerzity, byl z toho úplně paf. Říkal mi, Tome, ty jsi tu deset dní na ovčácké výstavě a potkáš třikrát královnu. To se mi nepovedlo za celý život,“ směje se vystudovaný zemědělský inženýr, který léta pracoval ve sloupském zemědělském družstvu jako zootechnik.

Do Edinburghu se vypravil se zájezdem brněnské Vysoké školy zemědělské na začátku devadesátých let. Krátce před rozdělením Československa. Cílem byla největší zemědělská výstava v Evropě. Cestou projížděla výprava přes nespočet ovčích farem. Baránka chov ovcí velmi zajímal, protože Sloupští s ním byli tehdy na republikové špici. „Na zájezdu jsme měli zastávku také v Londýně, tak jsem se samozřejmě vypravil k Buckinghamskému paláci. A pic, zrovna když jsem byl u brány, přijelo auto s královnou. Zastavila a mávala. Okamžitě se začali sbíhat lidé. Neuvěřitelná náhoda,“ vzpomíná na jedinečné setkání Baránek.

Antonín Petlach z Blanska mapoval s kolegy v roce 1961 v africké Ghaně vhodné lokality pro výstavbu vodních elektráren. Podařilo se mu tehdy také vyfotografovat návštěvu britské královny Alžběty II.
Fotil jsem královnu Alžbětu II. na pět metrů, říká pamětník z Blanska. Podívejte

V Edinburghu výpravu z Československa ubytovali na tamních vysokoškolských kolejích. Při procházce městem tam Baránek byl u toho, když ulicí zrovna projížděl kabriolet s královnou. To ještě ale netušil, že ten největší zážitek ho teprve čeká. Dodnes ho však mrzí, že nemá očitého svědka a jen několik černobílých fotografií. „Zemědělská výstava byla v plném proudu. V kapse jsem měl z domu asi deset liber a pořádný hlad. Jenže jsem ještě chtěl nakoupit nějaké dárky rodině. Bylo mi líto dát několik liber za oběd, tak jsem bloumal mezi stánky,“ popisuje další linku příběhu muž.

Předváděcí akce

Postupně se na výstavišti dostal až do velkého šapitó, kde kromě vystavovatelů byli i dva kuchaři s pánvemi. „Míchali zrovna těsto na lívance. Myslel jsem si, že to bude nějaká předváděcí akce. Dostanu lívanec a ušetřím libru na dárky,“ vybavuje si sled tehdejších událostí.

Delší dobu se však nic nedělo. Už chtěl odejít, když za zády najednou uslyšel šum. Otočil se. Ke kuchařům mířila noblesně vypadající dáma. Ti začali okamžitě za pánvemi kmitat. Baránkovi ještě nedocházelo, co se děje. „Měl jsem takový zvláštní pocit. Hergot, odkud já tu paní znám. Viděl jsem, jak za ní už statní muži dělají zátaras a v tom mi to došlo. Pane bože, vždyť to je přece anglická královna a stojí přímo vedle mě. Vůbec jsem nevěděl, co mám dělat. Chtěl jsem něco říct anglicky, ale nebyl jsem ze sebe schopný dostat ani Dobrý den! Zároveň jsem si nebyl jistý, jak vlastně může člověk královnu oslovit. Slovíčka mi každopádně nenaskočila, tak jsem se jen lehce poklonil a pousmál se. Královna můj pozdrav opětovala. Pozorovali jsme asi minutu dvě, jak kuchaři dělají lívance. Působila na mě jako distingovaná dáma. Později bylo vidět, jak je mezi obyčejnými lidmi velmi populární,“ popisuje nevšední setkání bývalý zootechnik.

Ve Sloupu se v pátek rodina a veřejnost loučily s hraběnkou Marií Salmovou. Ostatky pozůstalí uložili na tamní hřbitov vedle jejích rodičů a sestry Idy.
Ve Sloupu se loučili s hraběnkou Salmovou. Ostatky uložili na tamním hřbitově

V kapse měl v tu chvíli sice fotoaparát, ale bál se ho vytáhnout. „Dva metry za mnou byl bodyguard a určitě by mě složil na zem. Mohl by si myslet, že tahám z kapsy zbraň. To mohlo skončit špatně. Počkal jsem, až královna poodešla kousek dál a pak to risknul. Snímek na památku tak mám. Dnes by nic takového nebylo možné,“ uzavírá vyprávění o příhodě staré třicet let Tomáš Baránek.