Budeme špička v péči o staré lidi s těžkými duševními onemocněními, slibují představitelé Jihomoravského kraje.
Nový pavilon, jehož základní kámen stavaři položili minulou středu, má sloužit právě těmto pacientům. „Bude určený těžkým případům Alzheimerovy choroby a syndromu demence,“ vysvětlil ředitel Domova pro seniory v Zastávce Vilém Buriánek.

Bezmála osmdesátimilionový projekt je první z řady investic, díky kterým mají na jižní Moravě přibývat místa v domovech důchodců. Letos začne stavba nových budov také v Blansku, Kyjově na Hodonínsku a Bučovicích na Vyškovsku. Na řadě je i rekonstrukce domova v Plavči na Znojemsku.
Na přelomu příštího roku pak čeká rozšíření domovy v Brně, nedalekém Újezdě a Ivančicích, Hustopečích na Břeclavsku a Miroslavi na Znojemsku.

Speciální péče

Díky téměř devíti stům milionům z půjčky od Evropské investiční banky tak vznikne víc než pět set nových lůžek pro staré lidi. Že polovina z nich bude sloužit lidem, kteří vyžadují zvýšenou péči, není náhoda. I když odborníci zdůrazňují důležitost domácí péče, těžiště služeb pro staré lidi se podle nich pomalu přesouvá do domovů se zvláštním režimem. V nich se personál stará například o klienty s různě závažnými duševními onemocněními, kterých v souvislosti se stárnutím obyvatel v kraji rychle přibývá. „Předpokládáme, že do roku 2050 jich bude čtyřikrát víc,“ odhadl vedoucí sociálního odboru kraje Martin Petřík.

Kraj teď kvůli tomu pracuje na analýze, která mu pomůže domovy důchodců víc přizpůsobit potřebám lidí s demencí či Alzheimerovou chorobou. Málo míst ale domovy v kraji zatím mají i pro lidi relativně zdravé.

Tříleté čekání

Poznat je to především na čekacích lhůtách pro umístění do domova důchodců, které jsou i tříleté. „Evidujeme kolem sedmi set žádostí, máme přitom kapacitu pouze 225 míst,“ potvrdila například ředitelka brněnského Domova pro seniory v Nopově ulici Jarmila Figurová.
S problémem, který popsala, se však potýkají prakticky všechny domovy důchodců v kraji.

Nejspíš jedinou výjimkou je zatím soukromý domov pro důchodce v Šanově na Znojemsku. Za osm měsíců a třicet milionů korun jej postavil šanovský podnikatel Jiří Dušek. A už plánuje jeho další rozšíření na víc než sto lůžek. „Kapacita není zcela zaplněná, máme nyní jedenatřicet klientů a pět volných míst. Byl potřeba nějaký čas, než se náš domov dostal do povědomí lidí a získal si dobré jméno,“ sdělil Dušek.

#nahled|https://g.denik.cz/50/48/infografika_domovy_duchodci_jm_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/50/48/infografika_domovy_duchodci_jm.jpg|Domovy důchodců v Jihomoravském kraji.#
Předseda sdružení Moravskoslezský kruh Antonín Hošťálek k péči o staré lidi říká:

Domácí péče? Pozor na vyhoření

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Pečuj doma. Tak se jmenují bezplatné semináře pro lidi, kteří se vlastními silami starají o své blízké. „Svým způsobem je to vždycky oběť,“ upozorňuje Antonín Hošťálek ze Sdružení Moravskoslezský kruh, které kurzy v Brně a Vyškově pořádá.


Mají staří lidé, kteří nemohou žít samostatně, jinou možnost než žádat o místo v domově důchodců?
Závisí to na jejich soběstačnosti. Pomoci mohou agentury domácí péče a pečovatelské služby. Je také možné využít denních stacionářů. K tomu je ale většinou potřeba i asistence rodiny, třeba pro zajištění odvozu.


Stále větší důraz se klade na to, aby starý člověk zůstal ve svém přirozeném prostředí. Jaké má domácí péče výhody?
Řada lidí zaměstnaných například v léčebnách dlouhodobě nemocných říká, že se nesetkali s pacientem, který by nechtěl být doma. V domácím prostředí člověk necítí napětí, může se chovat přirozeně. Není vytržený z rodinných a sousedských vazeb. Pobyt v institucích se přes všechnu snahu individuální péči vyrovnat nemůže.

Pro lidi, kteří o své blízké pečují doma, to je ale hodně náročné. Kde mohou hledat pomoc a radu?
Zvláště při delší péči lidem hrozí takzvané vyhoření. Je dobré, když má člověk možnost čas od času umístit opečovávaného do takzvaného odlehčovacího zařízení, kterých je bohužel málo. Užitečné je také spolupracovat s rodinným lékařem nebo vyhledat pomoc psychologa. Ohledně sociálních záležitostí poradí na sociálních odborech měst. Cenné rady lidé najdou i na stránkách pecujici.cz a pecujdoma.cz.

Ve kterých případech je naopak pobyt člověka v domově důchodců vhodnější než domácí péče?
V případě, že pečovatel nemá oporu v celé rodině a cítí, že to nezvládne. Někteří pacienti vyžadují čtyřiadvacetihodinovou a soustředěnou péči, což není pro jednoho člověka zvládnutelné.

LUCIE HRABCOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI