Kraj plánuje nová místa v domovech důchodců

Berou na sebe úkol starat se o ty, kteří kvůli nemoci, stáří nebo těžkému postižení potřebují stálou pomoc druhých. Jenže k tomu, aby jej splnili, musí zvládat nejen péči o klienty. Ale také papírování. A lepení děr v rozpočtu. Každoroční boj o peníze teď jihomoravským ústavům sociální péče navíc ztěžuje ekonomická krize.

S příspěvkem od kraje letos nevystačí například domov pro postižené děti Lila v Otnicích na Vyškovsku. „Poprvé hospodaříme s nevyrovnaným rozpočtem. Uvidíme, jak to dopadne, je teprve polovina roku. Přivydělat si nesmíme, spoléháme na sponzory,“ posteskla si ředitelka domova Ludmila Pšenáková. Pro řadu sociálních ústavů na jižní Moravě letošní rok ve srovnání s loňskem znamená naopak obrat k lepšímu. Dostaly více peněz.

Mírné zlepšení

Oddechl si například krajem spravovaný Domov u lesa v Tavíkovicích na Znojemsku, který se zaměřuje na lidi s kombinovaným postižením. „Loni jsme museli propouštět zaměstnance, abychom přežili. Ke konci roku nám naštěstí nedostatek v rozpočtu dorovnali,“ podotkl už dříve ředitel tavíkovického ústavu Tomáš Havlásek.

Spokojený je s letošními dotacemi i ředitel domova důchodců ve dvacet kilometrů vzdálených Jevišovicích Jiří Durák. „Nemůžeme si vyskakovat, ale provoz není ohrožený. Zvládneme i menší opravy. Na to, jaká je hospodářská situace, jsme dopadli dobře. Loni byl rozpočet napjatý víc,“ zhodnotil Durák.

Platby od klientů obvykle pokryjí jen malou část nákladů. Většina zařízení proto shání sponzory. A o peníze žádá i ministerstvo, kraj nebo obec. Podle krajského radního pro sociální věci Jiřího Altmana je jižní Morava hned po Praze krajem s druhým největším podílem veřejných rozpočtů na zabezpečení sociálních služeb. Podpora, která do kraje míří prostřednictvím dotačního řízení ministerstva práce a sociálních věcí, je ale už druhý rok stejná. „Dokonce o něco nižší, než bývala dřív. Přebytek peněz v systému rozhodně není, naopak,“ podotkl Altman.

Zájem o ústavy sociální péče přitom neklesá. Tlusté seznamy čekatelů na umístění trápí především domovy pro staré lidi. Kraj chce proto investovat osm set milionů korun do zvýšení počtu domovů důchodců. Ale vytížená jsou i zařízení zaměřená na péči o handicapované lidi. „Když se jako vozíčkář například z Blanska dostanete do problémů, tak vám na území jižní Moravy nezbude než sbalit kufry a přestěhovat se k nám, na Vyškovsko,“ upozornil ředitel ústavu Habrovanský zámek Marcel Funderák.

Soumrak velkých?

Řešení podle něj není velké ústavy rozšiřovat. Ale naopak zmenšit. „A rozmístit, aby vznikla síť míst otevřených lidem zvenčí. To je smyslem zákona z roku 2007, podle nějž má sociální služba pomoci návratu člověka do přirozeného prostředí. A tím ústav rozhodně není,“ řekl Funderák.

Habrovanský zámek je jedním ze zařízení, která se zapojila do projektu přeměny sociálních služeb. V příštích letech má některým klientům pomoci přemístit se do chráněného bydlení. Byty, v nichž lidé s postižením žijí ve vlastní domácnosti s podporou asistentů, mohou pomoci k samostatnému životu i lidem s vážným handicapem.

Klienti s těžkým mentálním postižením žijí například v Chráněném bydlení svatého Michaela v Brně. Zatím je ale jediným zařízení svého druhu v celé České republice. A i když letos hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, loni bojovalo o přežití. „V konečném důsledku je přitom chráněné bydlení pro stát mnohem levnější než ústavní péče,“ upozornil vedoucí zařízení Jan Vraspír.

Spory a aféry: ředitelé se brání

Zaměstnanci ústavů sociální péče se rozhodli svou práci zasvětit pomoci jiným lidem. Ani jim a jejich klientům se ale nevyhýbají emoce, nedorozumění a spory. V uplynulých měsících otřásly brněnským ústavem pro tělesně postiženou mládež Kociánka. A také hodonínským S­centrem.

V domově, který pečuje o staré lidi, vyvolal rozhořčení náhlý konec bývalé ředitelky Jany Matušinové. Z čela S­centra ji na konci loňského října odvolali jihomoravští radní. „Podnětem k odvolání je odlišná představa zřizovatele o způsobu řízení příspěvkové organizace,“ uvedl kraj v oficiálním prohlášení k případu.

Matušinová a někteří zaměstnanci ale byli přesvědčení, že ředitelka zřizovatele popudila svým rozhodnutím nepodepsat smlouvu se společností Cejiza. Ta má prostřednictvím společných nákupů pro krajem spravovaná zařízení zajistit nejnižší ceny.

Konkurz na post nové šéfky ústavu byl podle Matušinové šitý na míru bývalé ředitelce Janě Trnečkové, která v něm zvítězila. Kraj to striktně odmítá. „Přiznám se, že jsem po nástupu čekala velmi špatnou atmosféru. Snad proto, že jsem nebyla úplný nováček a vlastně stála u zrodu domova, mnozí mě ale přijali vstřícně. A situace je nyní klidnější,“ říká Trnečková po čtyřech měsících v čele S­centra.

V březnu vyvolala rozruch kritika brněnské Kociánky. Po zveřejnění informací o petici klientů proti vedení ústavu vyplula na povrch pře vedení ústavu a bývalé vychovatelky, podle níž v Kociánce došlo k bití klientky v epileptickém záchvatu a dalším nesrovnalostem. Ústav kvůli tomu ihned zkontrolovalo ministerstvo. A později i kraj.

LUCIE HRABCOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI