„Všechno začalo, když mi bylo osmnáct. Do Blanska přijel kouzelník, od kterého jsem se naučil prvních pár triků. Ten mě inspiroval k tomu, abych se dal na kouzelnickou dráhu,“ říká Blahoňovský. Čaruje už třicet let a díky svému koníčku projezdil kus světa. „Vystupoval jsem v Německu, Francii nebo třeba ve slovinském Piranu, podle kterého jsem si zvolil svoje umělecké jméno,“ vzpomíná. Jedno jeho vystoupení vidělo dokonce až tři a půl tisíce lidí.
Jen kouzlení mu ale nestačilo, a tak začal lepit a sbírat papírové modely, z nichž některé nedávno vystavoval na lysickém zámku. „Bral jsem to jako relaxaci od trénování kouzel, která ale rychle přerostla v další velký koníček,“ přiznává a vyjmenovává, co všechno obsahuje jeho velká sbírka. Kromě tří tisíc hlavolamů, hudebních nosičů, tisíců pivních tácků a etiket z celého světa a dalších předmětů sbírá také místa. „Všechny hrady, zámky i jeskyně v České republice jsem prošel, dokonce i všechny sjízdné řeky jsem sjel, chybí mi jenom pár rozhleden,“ pokračuje.
Bezpochyby nejzajímavější jeho sbírkou jsou autogramy známých osobností. O ty si však nepíše poštou, jako většina podobných sběratelů, ale shromažďuje je výhradně na svých vlastních vizitkách, které si vždy nechá podepsat osobně a s celebritami se přitom i vyfotí. V jeho „vizitkovníku“, kde se nachází už téměř tisíc autogramů, nechybí téměř žádná důležitá česká osobnost. Mezi jeho poslední úlovky patří například prezident Klaus nebo rychlobruslařka Sáblíková. „Jenom ten Havel mi vždycky uteče,“ stěžuje si. „Někteří jsou ochotní, ale jindy se musím ke svému cíli doslova procpat nebo vymyslet nějaký trik,“ říká a z rukávu sype další ze svých poutavých historek. Například aby ukořistil podpis spisovatele Roberta Fulghuma, vydával se za technika.
Pan Blahoňovský nechce ztratit ani minutu svého života. „Víte, sbírání je nemoc, ale krásná. Můj život je jako pizza. Bez jediné z těch mnoha ingrediencí už by mi tolik nechutnal,“ říká a lehce mu uvěříte, že za svůj život stihl prožít tolik, na co by jiní potřebovali životy tři.
ONDŘEJ BACÍK