„První zkušenosti s prostorem čajovny mám asi ze třinácti let. Tehdy jsem začal navštěvovat tu boskovickou. Asi v patnácti jsem se o přípravu čaje začal zajímat aktivně. Nejdřív jsem chodil pít čaj právě do čajovny, ale později jsem zjistil, že dobrý čaj si člověk může připravit i doma, a to mě chytlo,“ popisuje začátek své čajmanské dráhy Kovář.

V současné době už není čajovým amatérem. Několikrát týdně připravuje čaje v brněnské Chajovně, kde se také zdokonaluje ve znalosti těchto tak běžných a přece exotických rostlin. „Asi v sedmnácti jsem začal nakupovat knížky, které se čajem a jeho přípravou zabývají, nejdůležitější je v tomhle ale samozřejmě praxe. V současné době už dokážu podle chuti rozlišit základní typy čajů a to nejen klasické černé a zelené, ale poznám i méně tradiční druhy. Kromě druhu čaje je důležité také místo, odkud čaj pochází. I to se mi většinou daří rozeznat, i když je pravda, že vyznat se v čajích dobře, to chce spoustu let tréninku,“ vysvětluje Kovář s úsměvem.

Ke své čajové soupravě časem přidal také vodní dýmku. Rozhodně ale odmítá přirovnání jejího kouření k cigaretám. „Největší rozdíl je v prožitku chuti a vůně, atmosféry kouření. Cigareta je otázka několika málo minut, kdežto vodní dýmku si člověk zpravidla vychutnává hodinu i déle. Stává se také předmětem sdílení, člověk přece často kouří dýmku s přáteli, dělí se s nimi o tu chvíli,“ dodává Kovář.

Podle něj by správný čajovník měl umět se svým zákazníkem komunikovat a podle toho mu vybrat vhodný čaj. „Samozřejmě jsou takoví lidé, kteří chtějí nějaký zelený čaj a je jim to vlastně jedno. Pak ale přijdou lidé, kteří mají o čaj zájem a to pak nemůže být jako v lékárně, kdy člověk přijde s receptem a odnese si předepsaný lék. Čajovník by si měl pokud možno najít čas popovídat si se zákazníkem, zjistit, co by mu vyhovovalo, nebo naopak, jakou chutí by mohl zákazníka překvapit,“ vystihuje vlastnosti své profese Kovář.

Ve volném čase se také rád věnuje hudbě, v poslední době především sborovému zpěvu. Také by rád jednou navštívil Japonsko, zemi, která jej přitahuje nejen kvůli čaji. „Rád bych v budoucnu zvládnul japonský čajový obřad,“ vyslovuje na závěr své přání Kovář.