Velká část bude věnovaná právě Wankelovi, kterého celosvětově proslavil nález halštatského pohřebiště v jeskyni Býčí skála. V Blansku léta žil a je po něm pojmenováno také jedno z tamních náměstí. „Expozice bude takový jeho památník, protože s Blanskem měl velmi silnou vazbu. Jednu ze tří místností jsme stylizovali do podoby Wankelovy pracovny. Protože byl civilním povoláním lékař, nechybí v ní lidská kostra, dále pak zvířecí kosti a archeologické nálezy,“ řekla Deníku Rovnost ředitelka muzea, které sídlí na blanenském zámku, Pavlína Komínková.

Jindřich Wankel byl ve své době nejuznávanějším archeologem. Jezdil na konference do zahraničí.
Vlastenec neuměl pořádně česky: v Býčí skále našel Wankel 40 znetvořených mrtvol

Součástí nové expozice bude také část věnovaná dalším badatelům v Moravském krasu. Nese odkaz Karla Absolona, Martina Kříže, Karla Mašky a Jana Kniese, kteří krasu zasvětili léta výzkumů a práce a vytvořili rozsáhlé sbírky přírodnin. Jejich činnost dosud v muzeu mapovala malá sklepní instalace. „Připomíná amatérské objevitele, kteří v období od 18. století do třicátých let 20. století razili cestu do tajuplného podzemního světa a zasloužili se o jeho poznání,“ dodala Komínková.

Zkrátka nepřijdou ani dětští návštěvníci muzea, které expozicí provede kreslená postava Jindřich Nickamínek. V tajuplných zákoutích si poslechnou pověsti, osahají zkameněliny nebo seskládají pravěké kosti zvířat.

Letos také uplyne 150 let od Wankelova epochálního nálezu v Býčí skále. Tam tým odborníků z českých univerzit a dalších odborných pracovišť před časem dokončil rok trvající revizní výzkum. Kromě dalších nálezů úlomků keramiky, dřevěných vozů s kovovými ozdobami, šperků a zbraní přináší postupně nové a v mnoha případech zásadní poznatky. Podle prvotních indicií se měl v Býčí skále na cestu do záhrobí vydat halštatský velmož se svými doprovodem, oběťmi a mnoha luxusními dary.

Současné poznatky naznačují, že v jeskyni bylo postupně pohřbeno několik generací z tehdejší vládnoucí elity. „Mrtví velmožové a velmožky byli uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. S pohřební výbavou, jídlem a dary. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Postupně se nám podařilo najít také fragmenty šesti pohřebních vozů. To je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období,“ sdělila tehdy za tým odborníků Zuzana Golec Mírová z Karlovy Univerzity v Praze.

Jeskyně Výpustek nedaleko Křtin na Blanensku nabídne brzy zážitkovou trasu pro turisty. Po lávce se projdou nad bývalým armádním krytem i v jeho okolí. S čelovkami se pak proplazí přírodní chodbou s krápníky.
Bonus pro turisty v jeskyni Výpustek: lávkou nad krytem, po kolenou s čelovkami

Soubor originálních Wankelových nálezů z Býčí skály je vystavený právě v Muzea Blanenska. Tam je před časem půjčilo Naturhistorisches museum ve Vídni. „Podařilo se nám přivézt zhruba sto padesát předmětů. Nejstarší jsou ze starší doby kamenné. Jedná se většinou o štípané nástroje z pazourku a křišťálu,“ řekl archeolog Muzea Blanenska Marek Novák. Nejmladší dovezené předměty pak pochází z mladší doby bronzové.

V muzeu je také socha takzvané Wankelovy princezny z Býčí skály. „Jedná se o rekonstrukci postavy pětatřicetileté ženy ze starší doby železné. Včetně kopie dobových šatů a šperků výhradně ze souboru nálezů z Býčí skály,“ dodala ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková.

K výročí nálezu podle ní připravují ve spolupráci s odborníky řadu zajímavostí. S vídeňskými kolegy například jednají o zapůjčení originálu sošky bronzové býčka. Tu společně podle dobových pramenů našli v roce 1869 v Býčí skále bratranci Gustav a Arnošt Felklovi. Unikátní předměty se později dostaly právě k badateli Jindřichu Wankelovi, který zmíněnou lokalitu důkladně prozkoumal a v roce 1872 se mu podařilo odkrýt unikátní halštatské pohřebiště. „Pokud by se sošku býčka podařilo do Blanska zapůjčit, určitě by to bylo jen na krátký časový úsek. Zatím k tomu ale nemáme z Vídně zpětnou vazbu, měnilo se tam nějak personální obsazení muzea. V jednání s Moravským zemským muzeem je také výpůjčka originální lebky princezny z Býčí skály. Předběžně by to bylo na tři měsíce,“ upřesnila Komínková.

Začátkem léta pak v muzeu plánují menší výstavu z děla malíře Josefa Mánese, který byl blízký přítel Jindřicha Wankela a v Blansku ho navštěvoval. Je také autorem praporu tamního pěveckého sboru Rastislav. V září je pak na programu program přímo před Býčí skálou v dobových kulisách. S průvodem včetně repliky jednoho z halštatských rituálních vozů.