Zvenku vypadá jedovnický kostel jako mnoho dalších pocházejících ze stejné doby. Při vstupu dovnitř však pohled upoutá poměrně moderní výzdoba a vybavení.

První písemné zprávy o Jedovnicích pocházejí z roku 1269. Již tehdy v obci stál kostel, ten současný byl však postaven až v letech 1783 – 1785 a je zasvěcený svatým Petru a Pavlu. V roce 1822 obrovský požár zničil téměř celé městečko a velmi poškodil také kostel. Shořela šindelová střecha a čtyři zvony se žárem roztavily. Byly zničeny i varhany a obraz na hlavním oltáři.

„O současnou moderní podobu interiéru se zasloužil kněz František Vavříček,“ sdělil Petr Franc z Jedovnic. František Vavříček působil ve farnosti jako kněz v druhé polovině dvacátého století. „Otce Vavříčka jsem si velice vážil. Byl to dobrý a statečný člověk. Když se jednalo o nějakou úpravu kostela, ptával se mě coby dvacetiletého, co si o tom myslím,“ zavzpomínal Franc.

V jedovnickém kostele se nachází jedinečný oltářní obraz, který namaloval pražský umělec Mikuláš Medek, vnuk malíře Antonína Slavíčka. Nový oltář byl nákladný, ale při jeho budování se ukázala nevšední štědrost farníků. Všechny dělnické práce i stavění lešení a těžké dlabání pro nové elektrické vedení dělali farníci zdarma.

Kříž je malován barvami drahých kovů, protože kříž je pro věřícího člověka symbolem, z něhož čerpá útěchu a sílu pro svůj život. Modrá barva vyjadřuje hlubokou naději, kterou Ježíš přináší světu, a zároveň připomíná účast Panny Marie na Kristově utrpení. Modrá vystupuje z temné červeně, jíž chtěl malíř znázornit náš svět, plný bolesti a zloby. Příčné břevno kříže je delší, protože Spasitel zemřel za všechny lidi a moc kříže sahá od věčnosti do věčnosti. Zlato snesené uprostřed připomíná hostii. „Na našem kostele mám nejraději právě tento obraz. Velmi si toho kříže vážím, krásně se pod ním rozjímá. Je to zároveň nejhezčí oltářní obraz, co znám,“ řekl Petr Franc.

Rám obrazu představuje lidský život. Řezby znázorňují práci ducha i rukou, radost i bolest, odhodlání i únavu. Horní část rámu naznačuje, jaký by měl náš život být. Všechny řezby zde směřují vzhůru jako podobenství toho, abychom usilovali o to, co je lepší. Postranní části představují skutečnost. Vládne zde zmatek, jedno druhému překáží a některé řezby z rámu vybočují. Také v našem životě se mnoho námahy a úsilí ztrácí do prázdna a jsme plni neklidu. U paty kříže nalezne všechno svůj pokoj. To je vyjádřeno dolní částí rámu, kde jsou řezby vyrovnané a nehybné.

„Byla obava, jak farníci všechny úpravy přijmou, ale přijali to tenkrát pěkně,“ dodal Franc závěrem. Zásluhou otce Vavříčka byl také v letech 1969 až 1971 postaven moderní kostel v nedalekém Senetářově a modernizovány kaple v ostatních obcích farnosti.