Psal se rok 1963. Komunisté byli už patnáct let u moci a po celou tu dobu se snažili potlačovat vliv církví. Bořily se kostely, další chátraly. Ale našly se i výjimky. Kostel svatého Petra a Pavla v Jedovnicích tehdy dostal nový nevšední interiér, na jehož podobě se podíleli významní umělci. Jedovničtí farníci si padesáté výročí nového vnitřku kostela připomenou při slavnostní bohoslužbě příští neděli.

Obnovu vnitřku kostela vybojoval tehdejší jedovnický farář František Vavříček. Ten si o pár let později připsal ještě další významný a na tehdejší dobu výjimečný počin postavení nového kostela v Senetářově.

Dílo umělců

„Na počátku šedesátých let byl pseudogotický oltář v jedovnickém kostele působením podzemní vody velmi zničený. Bylo potřeba ho nahradit novým. Lidé schopní pojednat liturgický prostor byli po ruce a otec Vavříček měl odvahu jít novou cestu," uvedl současný jedovnický farář Václav Trmač. Podobu novému oltáři vtiskli pražští umělci Mikuláš Medek, Jan Koblasa, Josef Istler a Karel Nepraš. Jedinečný oltářní obraz namaloval Medek, vnuk impresionisty Antonína Slavíčka.František Vavříček byl jedovnickým farářem 47 let. Inicioval úpravy v jedovnickém kostele i stavbu kostela v Senetářově.

Interiér kostela je moderní, ale zároveň nadčasový. Každý detail obnoveného interiéru má svou duchovní myšlenku. Podle Trmače právě tento povedený projekt byl povzbuzením ke stavbě kostela v Senetářově v letech 1969 až 1971. Otevření kostela pak bylo takovou událostí, že při první bohoslužbě v červnu roku 1971 okolí obce hlídala Státní bezpečnost, která nechala zavřít i všechny přístupové silnice.

Hrozilo ostatně i odstranění nového oltáře v jedovnickém kostele. „Nejprve to tehdejší mocní zkoušeli přes lidi. Ale ti moderní interiér přijali, půl roku předem byl totiž v kostele vystavený model, věřící si na novinku zvykali, učili se jí porozumět. Pak se tvrdilo, že něco takového kazí lidem vkus. Jenže když přijela patřičná komise, tak její vedoucí prý před oltářem sám poklekl," přidal zajímavost Václav Trmač.

Nynější jedovnický farář považuje to, co se v kostele povedlo, za úžasné. „Jezdí sem zájezdy jen kvůli tomu. Přijedou třeba studenti a chtějí si hodinu jen sednout a dívat se. Zrovna tento týden tady byla paní, která přiletěla z Austrálie. Je na dva týdny v České republice a jeden den věnovala kvůli kostelu návštěvě Jedovnic. Svěřila se, že od té doby, co emigrovala, si přála náš kostel vidět, takže si teď splnila sen," přiblížil Trmač. Kouzlo interiéru kostela je podle něj v jeho jednoduchosti. „Je zde cítit Boží přítomnost. Mně se líbí ten dostatek světla. Stačí tady chvilku posedět a člověk se ocitne v jiném světě," doplnil jedovnický duchovní.

Pracovat byla čest

Potřebné práce dělali jedovničtí farníci převážně svépomocí. Pomáhal například i František Zouhar. „Pracovali jsme třeba na vnitřní bráně. Doma každý leštil kousek, pak jsme přesvědčovali zámečníka, aby to dal dohromady. Práce na faře a pro kostel pro nás byla čest," zavzpomínal dnes šestasedmdesátiletý muž. Podle něj měli Jedovničtí velké štěstí na faráře. „Pan Vavříček byl tahoun. Jeho pravou rukou byl však také kaplan a výborná byla farní hospodyně, která se nejen vyznala v účtech, ale všem brigádníkům skvěle vařila," doplnil František Zouhar.

František Vavříček působil v jedovnické farnosti sedmačtyřicet let. Pětadvacátého října uplyne sto let od jeho narození. Proto si jedovničtí farníci v neděli sedmadvacátého října připomenou nejen půl století od doby, co mají v kostele moderní interiér, ale také výročí narození oblíbeného faráře, který dokázal novinky ve svatostánku prosadit i přes nepřízeň režimu. „Slavnostní bohoslužba v jedovnickém kostele začne v půl jedenácté. Povede ji generální vikář Jiří Mikulášek," sdělil Josef Matuška z Jedovnic. Na mši se chystá i František Zouhar. „Samozřejmě si ji nenechám ujít. Vždycky se těším, jak se v našem kostele pomodlím," řekl muž.