„Dřív se přes dědinu valily tuny písku. Prašností trpěli zvlášť lidé žijící v blízkosti lomu. I provoz byl šílený,“ zavzpomínal Karel Plch z Dolní Lhoty. Po skončení těžby podle něj projede obcí asi jen deset procent nákladních vozů z toho, co dříve. Změnil se také vztah vedení Moravských keramických závodů, které v lomu písek těžily, k obyvatelům Dolní Lhoty. „Pokud měli lidé nějaké připomínky, snažili se je splnit. Třeba denně kropí silnici, aby nebyla prašná,“ chválí Plch.

Provoz nákladních aut s pískem bude dál ustávat postupně

Šéf dolnolhotské těžby Moravských keramických závodů Petr Olšanský míní, že to bude v roce 2013. „Těžit jsme v lomu přestali před třemi lety. Nyní upravujeme písek, který leží v sousedním lomu ve Spešově,“ nastínil Olšanský. Dodal, že písek pracovníci převážejí dvěma nákladními vozy. „Jde asi o třicet průjezdů mezi Spešovem a Dolní Lhotou denně,“ dodal Olšanský.

Lom, kde se těží písek od nepaměti, se v těchto dnech rekultivuje. Zaměstnanci závodu, kteří tam těžili, teď musí plochu lomu uvést do původního stavu. Ročně rekultivují jeden a půl hektaru.

„Děláme tam terénní úpravy. Polovina území je zalesněná, nakonec by měl být lom zalesněný zcela,“ upřesnil Olšanský, který měl ale o úpravách oblasti kolem lomu jiné představy. „Chtěli jsme zachovat toto místo, rozšířit je o další jezírka kvůli obojživelníkům a jiným živočichům,“ řekl. Jejich žádost o dotaci z norských fondů však nebyla vyslyšena. Na tento plán tedy nejsou peníze. „Budeme se dál snažit, ale pravděpodobně v lomu vyroste pouze les,“ uzavřel Olšanský.

Podle vedoucího odboru životního prostředí blanenského úřadu Pavla Konečného je však zalesnění plochy pro přírodu výhodnější. „Když bude toto místo zalesněné, nebude docházet k sesuvům. I kdyby ale lom zůstal v dnešní podobě, příroda by si s ním poradila,“ míní Konečný. Jezírka by uvítal, ale problémem by byl zřejmě přítok vody. „Jezírka by potřebovala stálý přítok, i v suchém období. Jinak by se z nich staly mokřady, voda by vysychala a chyběla živočichům,“ dodal Konečný.

Podle Olšanského se o les budou Moravské keramické závody starat ještě pět let, pak území předají původním vlastníkům.