„Když jsme přijeli někam na pouť, vždycky jsem hledala, kde je ohrádka s jízdou na konících,“ vzpomíná dívka. Svoje dětství s koňmi definitivně spojila na táboře ve westernovém stylu. Tam blíže poznala povahu koní a to, že i když jsou oproti lidem velcí, dokáží je poslouchat a být poddajní.

V té době se rozhodla, že by se chtěla koním věnovat dál. Rodiče ji tedy přihlásili do kroužku jezdectví při letovickém domu dětí a mládeže. „Díky tomu jsem čtyři roky jezdila na koních v parkurovo dostihové stáji v Cetkovicích. Tamní hřebci mě ale dost potrápili, kvůli nim jsem si vyzkoušela, jak bolí naražená kostrč nebo otřes mozku,“ vzpomíná jezdkyně. Byli to temperamentní koně a ty tehdy osmiletá slečna nezvládala.

„Rodiče ale viděli, že mě ježdění baví, a koupili mi vlastního koně, čtyřletého hucula Juráška. Ze začátku mně s ním musela pomoci westernová trenérka Míla Gritzbachová z vanovického Ranče M. Ještě tu samou sezonu jsem se s Juráškem zúčastnila svých prvních závodů,“ popisuje Eva. Ve Vanovicích ji také naprosto nadchla jedenapůlroční klisnička Glory Dandy Bar a skamarádily se. Po nějakém čase už nepotřebovaly ani pomoc trenérky.

Dnes je Glory Dandy Bar koněm, se kterým Eva Kovaříková jezdí po závodech. V období od března do října je Eva zhruba dvakrát měsíčně na závodech. A má úspěch. „V každém závodě jsou čtyři různé westernové disciplíny a většinou se mi podaří umístit se na prvním místě alespoň v jedné z nich,“ pochlubila se dívka.

V budoucnu by chtěla ve westernovém závodění pokračovat. Ráda by ale také trénovala mladší koně a případně s nimi nacvičovala cirkusové kousky. „V září nastupuji na Střední odbornou školu v Letovicích na obor pozemní stavitelství. Vybrala jsem si školu blízko bydliště, abych zvládala spojit koně se studiem,“ uzavírá jezdkyně.

PETRA KOUTNÁ