Lidé si Kateřinu připomínají nejrůznějšími zvyklostmi. Pořádají hody, které jsou pro křesťany poslední možností, jak si užít před adventním půstem. Se svatou Kateřinou se také pojí mnoho pranostik.

Kateřinské slavnosti, hody i ochutnávky kořalek a mladých vín. Tak letos vypadají oslavy dnešního svátku svaté Kateřiny na jižní Moravě. Někde si světici, která ve středověku patřila k nejoblíbenějším, připomněli už o víkendu, jinde se na oslavy teprve chystají.

Svátek svaté Kateřiny má v křesťanském kalendáři dlouhou tradici. „Připomíná Kateřinu Alexandrijskou, kterou podle legendy nechal kvůli její víře umučit římský císař Maximinus kolem roku 300 našeho letopočtu,“ vysvětlila etnografka Eva Večerková z Moravského zemského muzea.

Řekla Káča Barče

Svátek této světice odjakživa lákal k oslavám. Připadá totiž na dobu těsně před začátkem adventního půstu. „Pro křesťany to tedy byla poslední příležitost, kdy mohli pořádat zábavy,“ objasnila původ kateřinských oslav Večerková. Načasování zábav připomíná i jedno z méně známých rčení: Řekla Káča Barče, nechme toho tance.

Tradiční křesťanskou verzi oslav dodržují například v Mutěnicích na Hodonínsku, kde stojí kostel zasvěcený Kateřině. „Protože první adventní neděle připadá už na tento víkend, uspořádali jsme kateřinské hody s předstihem,“ vysvětlil místostarosta Mutěnic Petr Bíza. Mutěničtí pojali slavnost důkladně. „Trvala od nedělní ranní mše až do úterního večera,“ dodal Bíza.

Zatímco v Mutěnicích slaví hody celá obec už téměř tři staletí, v Křenovicích na Vyškovsku začali místní dobrovolní hasiči pořádat kateřinské slavnosti až před několika lety. „Říkali jsme si, že by z toho mohla vzniknout příjemná tradice,“ říká velitel sboru Bohumil Kříž.

Ústup Napoleonovi

I v Křenovicích však už mají zábavu za sebou. „Museli jsme totiž ustoupit tradičním napoleonským slavnostem, které se konají poslední listopadový víkend,“ doplnil Kříž.

Svatá Kateřina a její připomínka na jižní Moravě.

Na oslavy se naopak chystají například ve Starovičkách na Břeclavsku či v Horních Dunajovicích a Strachoticích na Znojemsku.
Pestrý program chystá také Slovácký soubor v Kyjově na Hodonínsku. Místní zábava bude plně pod vedením žen, které se mohou těšit na celovečerní dámskou volenku.

Kyjovští tak dodržují další kateřinský zvyk typický pro jižní Moravu. Oslavy totiž patřily hlavně ženám. „Obvykle jim při zábavách náležela mužská práva. A to jak výběr partnera, tak například platba muzikantům,“ popsala zvyklost etnografka Večerková.

Muži dostávají svá privilegia zpět až po půlnoci. Často o ně však musí bojovat. „Zvykem bývá zavěšování zástěrky ke stropu místnosti. Dokud ji muži nesundají, všemu velí ženy,“ dodala Večerková. I tento zvyk Kyjov dodržuje.

Někde se ženy také převlékají do mužských krojů, aby byla výměna rolí úplná. Dívky převlečené za chlapce tak například v úterý viděli návštěvníci zakončení hodů v Mutěnicích.

Brněnský meteorolog Miroslav Hradil o letošním počasí na svatou Kateřinu říká: Pod peřinu zatím lézt nemusíme

ROZHOVOR - Zatímco loni klesla teplota v Brně lehce pod nulu jak na Kateřinu, tak na Štědrý den, letos světice mrazy nepřinese. „Odpoledne bude až patnáct stupňů nad nulou,“ říká Miroslav Hradil z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Předpověď na Vánoce zatím meteorologové neznají.

Nejznámější pranostika o dnešním dni říká, že je­li Kateřina na blátě, budou Vánoce na ledě. Jak často se to vyplní?
Je to stejné jako u jiných pranostik. V některých letech se beze zbytku naplní, jindy je vše jinak. Například před sedmi lety byla slova předků pravdivá. Na Kateřinu bylo téměř šest stupňů nad nulou, na Vánoce mrzlo a sněhová pokrývka měla šestnáct centimetrů. Naopak v letech 1996, 1998 a 1999 byly oba dny ledové a v letech 1997 a 2006 zase oba blátivé.

Z čeho naši předkové tuto moudrost odvodili?
Patří do skupiny takzvaných kompenzačních pranostik. Ty tvrdí, že počasí se po delší době doplňuje neboli kompenzuje. Naši předkové si totiž všimli, že tlakové výše, níže a další jevy se po čase střídají. Usoudili tedy, že například mimořádně teplé počasí na Kateřinu obvykle nevydrží celý měsíc a nanejvýš po pár týdnech ho vystřídá počasí chladnější.

Další pranostika říká, že se na svatou Kateřinu máme schovat pod peřinu. Stává se často, že v těchto dnech přichází tuhá zima?
Za poslední desetiletí jsme kolem 25. listopadu významnější teplotní zlom nezaznamenali. Průměrná denní teplota vzduchu v tomto období obvykle pozvolna klesá až ke chladnému, takzvanému jádru zimy, což je v Brně doba kolem 10. ledna.

Světice bude ve znaku vesnice

Šebrov-Kateřina – Pro obyvatele Šebrova­Kateřiny na Blanensku by měl být dnešek výjimečný den. Svátek má svatá Kateřina, která dala části obce jméno. Jenže oni žádnou slavnost nechystají.

Obec, jejíž součástí je vesnice Svatá Kateřina od roku 1960, pořádá pouť raději v létě, na svátek Cyrila a Metoděje. „Přejí si to věřící, protože v listopadu jsou Dušičky a blíží se advent. A cyrilometodějské slavnosti tam měly tradici,“ uvedl Václav Groh z vranovské farnosti, pod kterou Šebrov­Kateřina spadá.

K vesnici se navíc váže i legenda o Cyrilu a Metoději. V roce 861 se zastavili na kopci, kde dnes stojí kostelík, a vztyčili tam první kříž v kraji. Později tam vznikl kostel, který v roce 1469 získal dnešní podobu. Křesťané ho tehdy také zasvětili svaté Kateřině.

Podle starosty Šebrova-Kateřiny Jiřího Nechvíle se patronka panen, učenců či námořníků jedné pocty dočká. Dostane se do znaku obce. „Kromě toho bude spolu se svými atributy, mečem a dřevěným kolem, i na praporu. Šebrov bude mít ve znaku také zastoupení. Připomene ho lípa. Návrh už nám schválila Poslanecká sněmovna. teď si akorát musíme nechat znaky a prapory vyrobit,“ dodal Nechvíl.

Podle Františky Formánkové ze Svaté Kateřiny si mučednice místo ve znaku obce určitě zaslouží. „Jsem pro to, aby si ji naše vesnice ve znaku připomínala. Znám její příběh, je mi sympatická,“ míní Formánková. V Šebrově­-Kateřině žije přes padesát let. Je věřící, ale nevadí jí, že se pouť ke kostelu svaté Kateřiny v obci nekoná. „Je už skoro zima, brzy tma, a protože kostelík je malý, bývají lidé při poutní mši venku. Což je lepší v létě,“ dodala Formánková.

Jihomoravské křesťanské stavby zasvěcené svaté Kateřině

Kostel sv. Kateřiny ve Starovičkách
Ve Starovičkách na Břeclavsku stojí jednolodní kostel zasvěcený svaté Kateřině. Jeho hlavní část vznikla v 15. století v období gotiky, některé prvky jsou ale starší. „Dominantní sedlová střecha a pevnostní čtyřhranná věž jsou pravděpodobně románského původu,“ řekl historik Zdeněk Trněný. Zajímavostí kostela je také valená klenba, další z románských prvků.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Bavorech
Dominantou obce Bavory na Břeclavsku je farní kostel svaté Kateřiny. Nejprve na jeho místě vznikla roku 1742 barokní kaple. O padesát let později k ní přibyla typická cibulovitá věž. V průčelí kostela je socha jeho patronky svaté Kateřiny Alexandrijské s knihou a palmovou ratolestí v ruce. V roce 2004 restaurátoři obnovili vnitřní malby a nátěry oken a dveří.

Kostel sv. Kateřiny v Šebrově-­Kateřině
Kostelík stojící na kopci nad Šebrovem­-Kateřinou na Blanensku získal dnešní podobu v roce 1469. Předchůdce kostela na tomto místě stál už od devátého století. Kostel má malá gotická okna a křížová klenutí s žebry ukončenými hlavicí. Na severní zdi lodi visí deskový obraz nazvaný Stětí Kateřiny. V kostele je i pozdně gotická dřevěná plastika svaté Kateřiny.

Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě
Rotunda Panny Marie a svaté Kateřiny patří k nejvýznamnějším památkám Znojma. Pochází nejspíš z jedenáctého století a je nejstarší obrazárnou české státnosti. Biblické výjevy doplňuje ojedinělá galerie přemyslovských knížat desátého a jedenáctého století, mezi kterými ústřední pozici zaujímá první český král Vratislav, starší bratr knížete Konráda I. Brněnského.

Kostel sv. Kateřiny v Mutěnicích
Farní kostel svaté Kateřiny v Mutěnicích na Hodonínsku nechala postavit Marie Terezie v roce 1769. K vysvěcení došlo ale až v roce 1940. Původní dřevěné schodiště nahradily kamenné schody, které v roce 1926 věnoval kostelu prezident T. G. Masaryk, který v Mutěnicích nějaký čas pobýval. Svatou Kateřinu připomíná keramický reliéf nad hlavním vchodem.

Kaple sv. Kateřiny v Dolních Heršpicích v Brně
Ačkoliv je památkově chráněná kaple na Jižním náměstí v brněnských Dolních Heršpicích zasvěcena svaté Kateřině, její patronkou není Kateřina Alexandrijská. Kaple z 19. století připomíná Kateřinu Sienskou, která na rozdíl od své jmenovkyně podle vědců opravdu ve 14. století žila. Vedla velmi asketický život a usilovala o návrat papežů z Avignonu do Říma.

ZUZANA TAUŠOVÁ ALEONA PAROULKOVÁ