Ve vrcholné formě tehdy dokázala pětičlenná posádka na bezmála dvoumetrákovém a čtyři a půl metru dlouhém stroji urazil až osmdesát kilometrů denně. Z kopce svištěla koloběžka i osmdesátkou. Všude budili koloběžkáři z jihu Moravy ve výrazných dresech v barvě piva a s logem Pivovaru Černá Hora pořádný rozruch. „Za vším byla náhoda. Někdy na začátku devadesátých let jsem rozvážel dřevo a zrovna jsme vezli fůru řezníkovi do Boleradic. Tam jsem v sousedství viděl velkou rezavou koloběžku pro několik lidí. To byla naprostá pecka. Kontaktoval jsem majitele. Nebyly ještě mobilní telefony ani internet, tak jsme si chvíli dopisovali. Koloběžku mi nafotil, poslal hrubý nákres a poradil, na co si máme dát při výrobě pozor,“ zavzpomínal vedoucí adamovského sdružení Kamil Vašíček.
Po vyvolání snímků nakreslili na zem kostru budoucí koloběžky nahrubo křídou a nechali si svařit kostru. Původní stroj z Boleradic se snažili co nejvíce zjednodušit. „Při stavbě koloběžky jsme použili díly z motocyklu Jawa 250. Mohlo na ní jet pět lidí. Původně jsme si mysleli, že na ní budeme obrážet zábavy po okolí a různé akce. To ale padlo, protože v Adamově a okolí je vše do kopce z kopce. Nakonec nám další náhoda přihrála do cesty ředitele černohorského pivovaru pana Ivo Štorka, se kterým jsme se domluvili na spolupráci,“ dodal Vašíček.
Kvasarka tour
Koloběžku tehdy pojmenovali podle nového černohorského piva Kvasar. A Kvasarka se tak stala na více než dekádu živou a pojízdnou reklamou pivovaru. Parta nadšenců, která zároveň hrála malou kopanou, a k té jak známo pivo patří, začala vyrážet pravidelně v létě na týdenní výjezdy. Takzvané Kvasarka tour. „Každá naše sportovně - pivovědně, vlastivědně - kulturní činnost je prováděna za účelem naší neutuchající touhy poznávat všechna zákoutí naší vlasti a z důvodu radosti z každého, byť i netradičního sportování,“ bylo tehdejší motto sdružení adamovských recesistů.
Na koloběžce projeli Adamovští například část Slovenska, navštívili Prahu, Rakousko, Polsko a vyrazili také na pivní festival do Berlína. Při cestách testovali regionální pivovary. Kvasarka tour absolvovali podle dostupných dobových materiálů zřejmě naposledy v roce 2007. Mělo se jednat o jubilejní desátý ročník. „Byly to krásné časy a vzpomínám na ně se slzou v oku. Byli jsme super parta, mladí a všechno bylo fajn. Na cestách jsme zažívali kopec srandy a dobrodružství. Byla to neskutečná jízda. Díky našim Kvasarka tour jsme také získali během let řadu nových přátel. Jak jsme ale postupně stárli a věnovali se rodinám, tak vše skončilo. Taky musím přiznal, že jsme se někteří docela zakulatili,“ usmál se muž.
Kde legendární pivní koloběžka Kvasarka nakonec skončila, netuší. Naposledy o ní slyšel, když byla v černohorském pivovaru. „Popravdě nevím, kde je koloběžka nyní. Jak jsme přestali jezdit a skončila spolupráce s pivovarem, vím, že zůstala právě tam. Ale pak jsem ztratil přehled. Před časem jsem jen zaznamenal, že o ni měla zájem nějaká parta z okolí. Ale vážné nevím, kde a co s ní nyní teď je,“ dodal Vašíček.
Sám zůstal netradiční jízdě po silnicích částečně věrný dodnes. Je totiž vášnivým jezdcem na lehokole.