Se stavbou toho úseku by se mohlo začít do čtyř let. A další úseky? Nejoptimističtější prognózy hovoří o období po roce 2030. „Ve zbývajících dvou úsecích v jižní a severní části nové kapacitní silnice jsme ve fázi technických studií. Na severu mezi Svitávkou a Borušovem se diskutuje o navrženém třípruhu, který má odpůrce. Na jihu je zase problém s umístněním silnice u Brněnské přehrady. Tady čekáme soudní spory. Klíčové bude i posuzování vlivů na životní prostředí,“ informoval na pondělní besedě v Černé Hoře na Blanensku šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Právě dopad stavby nového tahu na okolní krajinu se silně promítl už do nejaktuálnějšího úseku mezi Bořitovem a Svitávkou. Tam musí silničáři udělat řadu kompenzačních opatření. Upravit vodní toky, vybudovat tůně s mokřady a vysázet velké množství zeleně. „Za dobu, co se nová kapacitní silnice plánuje, se tato lokalita stala velmi významným biotopem. Včetně výskytu vzácného druhu orchidejí. Pamatujeme přitom i na majitele okolních pozemků, ke kterým vybudujeme přístupové cesty. Vypracované jsou i hlukové studie. V okolí nové silnice počítáme také s případnou výstavbou protihlukových stěn,“ nastínil na besedě projektant Vít Tachovský z ateliéru PK-Ossendorf.

Zástupci ateliéru představili i studii řešení zřejmě nejproblematičtějšího úseku od napojení z dálnice D1 u Troubska po Kuřim na Brněnsku. Na této trase projektanti navrhují tři tunely. V brněnské Bystrci, Kníničkách a mezi Drásovem a Malhostovicemi.

V severním úseku od Svitávky na Staré město místní lobují za to, aby navržený třípruh nahradily pruhy čtyři. Ředitelství silnic a dálnic má ještě původní variantu nechat prověřit. Výsledky nejsou v tuto chvíli známé. Pro tři pruhy hovoří podstatně nižší náklady na výstavbu. „Víme, jak třípruh funguje na silnici číslo I/43 u Perné a Krhova. Z mého pohledu to není bezpečná varianta,“ má jasno senátorka za Blanensko Jaromíra Vítková, která se problematice této silnice a výstavbě nové rychlostní silnice léta věnuje.

Podle řidičů i policistů je už současná intenzita dopravy na trase mezi Brnem a Svitavami dlouhodobě za hranou únosnosti. Přes Lipůvku jezdí po silnici I/43 až pětadvacet tisíc aut denně a čísla rostou. Vše nyní zhoršila roční výluka na železnici mezi Brnem a Blanskem. Plus rozsáhlé stavební práce na dopravní tepně na brněnském Tomkově náměstí. „Za prací jezdím do Brna už léta. Ale to co se děje posledního půl roku na silnici I/43, to je totální masakr. Několikakilometrové kolony opravdu každý den. Od Lipůvky až do lesů u Černé Hory. Je to hodně za hranou a silnice se stává neprůjezdnou. Navíc se zvyšuje riziko nehody,“ podělila se o každodenní adrenalin čtenářka Deníku Renata Šubrtová.

Před výstavbou kapacitní silnici I/73, která z části využije trasu takzvané Hitlerový dálnice, se snaží silničáři na stávajícím tahu I/43 upravit riziková místa. Loni například vybudovali průtah Milonicemi a odbočovací pruh na obec Závist. Tam připravují stoupací pruh a lomu u Černé Hory přeložku silnice. Se stavebním povolením počítají letos. V první polovině příštího roku se pak chtějí pustit do stavby okružní křižovatky pod Sebranicemi na Blanensku. Rondel má vyřešit kolizní místo, kde dochází často k dopravním nehodám. V uplynulých pěti letech jich bylo přes tři desítky a zemřel při nich jeden člověk. Nová okružní křižovatka je navržená jako třípaprsková. S napojením stávající silnice I/43 a silnice II/150.

Dalším klíčovým zásahem na přetížené silnici I/43 bude výstavba tří mimoúrovňových křižovatek.

První vznikne u kuřimské místní části Podlesí a druhá v místě křížení s kuřimskou Blanenskou ulicí. Třetí pak dál ve směru na Svitavy pod Lipůvkou, kde odvede dopravu mířící na Blanensko. Se stavbou těchto křižovatek chtějí státní silničáři začít v roce 2024. Hotovo má být v dalším roce. Náklady předpokládají ve výši zhruba 1,02 miliardy korun bez daně. „Všechny tři křížení dohromady docela výrazně zprůjezdní silnici I/43," poznamenal před časem kuřimský starosta Drago Sukalovský.