Socha měří bez dvou centimetrů dva metry a váží kolem šedesáti kilogramů. „Chtěl jsem ji mít hotovou za tři měsíce, ale dělám na ní už půl roku. Tvarování ocelového plechu jde pomaleji než třeba měkčího bronzu či mědi. Nerez je houževnatý materiál, tvar se za tepla z kovu musí doslova vydobýt," prozradil Bárta, jehož pracovními nástroji vedle výhně, bucharu, různých kladiv a vlastnoručně vyrobených dílů na vyklepávání sochy je také autogen na nahřívání plechu. Samotné práci s kovem předchází vytvoření menšího modelu s vyznačením jednotlivých dílů sochy. Ty se po vytvarování svaří dohromady pod ochrannou atmosférou argonu. „Do čtrnácti dnů chci sochu dokončit. Následovat bude chemické očištění a barvení plamenem v peci, čímž zvíře získá přírodní zlatohnědou barvu," řekl dále umělecký kovář s tím, že za tři až čtyři týdny by mohl hotový kamzík shlížet na turisty v Ramzové.
Jde přitom o Bártovu první větší sochu, která zůstane v České republice. „To mě obzvlášť těší. Podobné věci jsem dělal zatím jen do zahraničí, například do Dubaje," zakončil umělec, který před třemi lety svou kovárnu přesunul do historického objektu sebranického žundru.
ANDREA ŠRÁMKOVÁ
