„S rodinou J. F. Běloglazova byla obec v kontaktu v sedmdesátých letech. Jeho dcera u nás v Šebrově byla dokonce v roce 1970 a 1975 na návštěvě. Příjezd vnučky byl ale neohlášený a dost překvapivý,“ řekl s úsměvem šebrovský kronikář Jan Matal.

Stejně překvapený byl i Ivan Skoupý ze Šebrova, když u památníku viděl zastavený taxík a ženu, co k němu pokládala květiny. „Ze zvědavosti jsem se zeptal, jaký vztah má k tomuto místu. Žena mi rusky odpověděla, že se jmenuje Olga Borisovna Supruněnko, pochází z altajského kraje a voják Běloglazov byl její dědeček. Bylo to pro mě velké překvapení,“ dodal Skoupý s tím, že poté ženě nabídnul prohlídku kateřinského gotického kostelíka a s šebrovskými radními na druhý den narychlo nachystal pro vzácnou návštěvu přivítání a program.

Při té příležitosti se Šebrovští dozvěděli něco o životě vnučky padlého rudoarmějce. „Narodila jsem se v Novosibirsku. Čtyři roky jsem pracovala ve vojenské nemocnici v Německu a pak se vrátila domů. Jenže u nás nebyla v tomto oboru práce. Tak jsem musela zkusit štěstí jinde,“ poznamenala s úsměvem jednapadesátiletá žena. Začala studovat práva v Moskvě, kde studia ve svých jednačtyřiceti letech ukončila. „Nyní žiji ve městě Horní Altajsk v republice Altaj, kde pracuji jako advokátka,“ dodala Olga Supruněnko.

Po přivítání na šebrovském obecním úřadě navštívila mateřskou a základní školu, kde dětem předala drobné dárky. Poté si udělala výlet do Moravského krasu. „Na obecním úřadě jsme ještě poseděli nad kronikami a dobovými fotografiemi, které připomínaly návštěvu matky paní Olgy v Šebrově. Paní Supruněnko měla radost a byla dojatá, že u pomníku našla čerstvou kytici. Touto cestou chtěla poděkovat místním, kteří nezapomněli na vojáky, jenž ve válce bojovali za jejich svobodu,“ dodal šebrovský kronikář Jan Matal.