Když se v roce 1990 konaly první svobodné komunální volby, nastoupili do čela svých obcí a vedou je dosud. Někteří z nich mají i po dvaceti letech chuť dál pro svou vesnici či město pracovat a i v letošních volbách figurují na prvních místech kandidátek.

Starostou městyse Sloup, který získal titul Vesnice roku 2000, je dvacet let Josef Mikulášek. Ten je i letos jedničkou kandidátky Nezávislí – sdružení nezávislých kandidátů, jediné, které v městečku s více než devíti sty obyvateli v letošních volbách Sloupští budou moct dát svůj hlas. Mikulášek tvrdí, že je znovu připraven být starostou proto, že nechce odcházet uprostřed práce. „Máme v obci rozdělané akce za sto padesát milionů korun. Jsem zodpovědný člověk, tak přece v takové situaci nemohu odejít,“ vysvětluje. Práci pro obec se chce věnovat, i pokud by byl zvolen senátorem, kandiduje totiž i do Senátu. „Zatím nevím, jak by to případně bylo, ale nějaké řešení by se určitě našlo, třeba by byl v obci uvolněný místostarosta,“ do dal.

V kolonce starosta se stejné jméno už dvacet let objevuje také u obce Suchý. A je pravděpodobné, že tomu tak bude i další čtyři roky, protože starosta Pavel Žilka je jedničkou Sdružení nezávislých kandidátů č. 1. Ten tvrdí, že práce pro obec ho prostě baví. „Starostování mi sice vzalo kus života, i toho soukromého, protože starosta musí být občanům stále k dispozici, se svými problémy za ním chodí kdykoliv. Ale myslím si, že za ty roky je za mnou kus práce vidět a mám vymyšlených ještě spoustu věcí, které bych tady chtěl uskutečnit,“ vysvětlil.

Žilka je hrdý především na to, že obec za dvacet let prokoukla a že má stále lepší zvuk i mezi turisty, kteří se tam v létě sjíždějí k rekreačnímu rybníku a díky novým běžkařským trasám tam nacházejí cestu i v zimě. „V tom chci pokračovat – ve zkrášlování a propagaci obce, aby sem dále jezdili rekreanti, aby nám naši obec všichni záviděli,“ řekl. Podle něj sice s přibývajícími lety obvykle klesá popularita starosty u některých obyvatel vesnice, ale zase jsou k nezaplacení získané zkušenosti.

Znovu jde do voleb také pětasedmdesátiletý starosta Černé Hory Bohumil Hlavička, a sice jako dvojka Černohorského sdružení nezávislých kandidátů. Starostou už ale podle svých slov být nechce. „Není to ani tak kvůli věku, ale o změně jsem už dlouho přemýšlel, je jasné, že po dvaceti letech je načase. A také je dost náročné pracovat i o sobotách a nedělích, dvanáct hodin denně. Jen bych si moc přál, abych mohl postupně svému nástupci všechny věci v úřadě osobně předat, v čemž bych mu rád pomáhal z pozice zastupitele,“ vysvětlil černohorský starosta. V městečku letos o hlasy voličů usiluje rekordních osm uskupení, takže kandidátů na post starosty je dost.

Podle politologa Stanislava Balíka je to, aby starosta vedl obec pět volebních období, výjimečné. „Setkáváme se s tím zřídka. Je to i kvůli věku, protože není úplně běžné, aby se starostou stal člověk před čtyřicítkou, takže po dvaceti letech už odchází do důchodu,“ míní politolog. Podle něj však nelze zobecnit, jaká je optimální doba pro starostování. „Záleží to vždy na konkrétních podmínkách, v některých obcích jsou rádi, pokud se vůbec najde někdo, kdo je ochoten starostu dělat. Výhodou starosty na několik volebních období je možnost naplňovat dlouhodobou koncepci rozvoje obce, protože pokud se každé čtyři roky starostové střídají, nabírá rozvoj obce pokaždé jiný směr. Nevýhodou je, že člověk může být po nějaké době opotřebovaný a zaběhne do rutiny,“ doplnil politolog.