Je ve spojení s archeologem a nálezy s ním konzultuje. Podobné věci patří podle něj do muzea. „Měla by se ale upravit legislativa, aby poctivé nálezce motivovala. Jinak historické předměty budou dál mizet na černém trhu a soukromých sbírkách,“ poznamenal Drozd.

Pátrání s detektorem je pro něj jen koníček a nedělá ho pro peníze. Podle vědeckého pracovníka Archeologického ústavu Brno Balásze Komoróczyho se této činnosti věnuje v České republice asi dvacet tisíc lidí. „Jižní Morava je prakticky jedna souvislá archeologická lokalita. Díky blízkosti k území bývalé Římské říše je velmi bohatá na určité druhy nálezů. Například římské mince,“ uvedl odborník.

Počet odevzdaných nálezů vůči těm, které zmizí v soukromých sbírkách nebo se prodají, je stále nízký. Jedním z důvodů je mizivá šance na výplatu nálezného. „Na nálezné zákon pamatuje jen v případě náhodných a řádně ohlášených nálezů. Když člověk hledá detektorem v zemi, lze jen stěží tyto nálezy označit za náhodné. Pohyb v terénu s detektory není omezen. Zákon pouze říká, že cíleně archeologické nálezy lze vyhledávat a ze země vyzvedávat jen při činnosti některé z oprávněných institucí. Tedy muzeí či archeologických ústavů,“ dodal Komoróczy.

Džbán obsahoval původně zhruba šest kilogramů stříbrných mincí, z nichž byla většina po nálezu rozprodána na černém trhu.
Zatajený poklad? Džbán plný stříbrných mincí za milion korun

Jednotlivé archeologické nálezy jsou ze zákona majetkem kraje, na jehož území byly objeveny. Až pět let vězení hrozilo před časem dvojici mužů, kteří zatajili stříbrný poklad nalezený u Boskovic na Blanensku. Muži vězení unikli, ale museli zaplatit škodu, kterou způsobili.

S detektory v terénu
- Pohyb v terénu s detektory kovu není zákonem omezen.
- Cíleně však lze archeologické nálezy vyhledávat a ze země vyzvedávat jen při činnosti některé z oprávněných institucí. Muzeí či archeologických ústavů.
- Jižní Morava je archeologickou lokalitou se stopami osídlení a pohřbívání od doby bronzové až po středověk.
- Nálezy nadšenců obohatily jihomoravská muzea například o mince, sekery, kování a šperky.

Mizení podobných předmětů se snaží odborníci zabránit. Kraj letos společně s nimi a krajskými muzei rozjel projekt Společnými silami za poznáním společného archeologického dědictví Jihomoravského kraje. V něm se muzea snaží s lidmi, kteří v terénu hledají pomocí detektorů kovů, navázat spolupráci. „Díky nim je naše muzeum bohatší o řadu nálezů a informací. Pro skupinu stálých spolupracovníků vznikl i Spolek přátel archeologie boskovického muzea, pro který pořádáme přednášky, setkání a společné akce v terénu,“ uvedla pracovnice Muzea regionu Boskovicka Zuzana Jarůšková.

Tamní sbírky nadšenci obohatili například o sekery a šperky z doby bronzové. Železné sekery a kosy z doby laténské a ze středověku. Velice cenné pro region jsou pak spony, různá kování a mince z doby římské.

Místostarostka Vranova nad Dyjí Alena Horná plive na fotografa po ukončení happeningu.
Chování místostarostky Vranova: urážky i plivanec. Provokovali a tykali mi, říká

Mezi velmi časté nálezy patří v regionu také válečná munice. Přesně před rokem odpálili policejní pyrotechnici v lese nedalo obce Svatoslav na Tišnovsku sedm set kilogramů min, granátů a nábojů. Část munice objevil muž s detektorem kovů. „V terénu se na jižní Moravě nachází stále velké množství válečné munice. Při takovém nálezu by měl člověk zavolat policii a rozhodně s municí nemanipulovat. I více než sedmdesát let po válce je životu nebezpečná. Navíc po letech v zemi je jakákoli manipulace s ní mnohem rizikovější,“ řekl pyrotechnik z brněnské policejní expozitury Radek Žemlička.