Je Jihomoravský kraj v něčem jiný než zbytek republiky?
Hlavně je to jedna z obilnic České republiky. Ale dá se zde pěstovat ledasco, protože je tady nejvíce slunečního svitu a nejvvyšší teploty v zemi.


Zdá se, že jihomoravští zemědělci jsou v produkci obilí důležití. Mohou tedy ovlivňovat jeho cenu?

Určitě ne. Kdyby se všichni jihomoravští zemědělci rozhodli, že obilí pěstovat nebudou, nijak zvlášť se to nedotkne cen potravin. Ve srovnání s jinými zeměmi jsme poměrně bohatí a korunové rozdíly pro nás nejsou existenční, lidé tady neutratí většinu svých peněz za nejnutnější potraviny. Obilí tedy můžeme dovézt klidně odjinud.


Je pravda, že zemědělci v kraji přechází z pěstování obilí na řepku olejku?

Zemědělci obecně pěstují zrovna to, co přináší více peněz. Pokud pěstují řepku, tak mají zajištěný nějaký minimální odběr.


Pro zemědělce je tedy výhodné řepku pěstovat.
Dnes se sice vyrábí biopaliva hlavně z řepkyolejky, ale v budoucnu se bude vyrábět v podstatě ze všeho, co roste. Tedy například ze dřeva nebo ze slámy.


Je tedy přechod na biopaliva nějakou novou šancí pro jihomoravské zemědělce, kteří se rozhodli už od pěstování upustit?

Toto by určitě mohlo zemědělství obnovit. Navíc se to bude čím dál více vyplácet, protože cena ropy roste. Pokud bude garantovaná cena za výkup, bude to motivace pro zemědělce.


Jsou biopaliva jako pohonné hmoty jedinou možností, jak životnímu prostředí pomoci?

Rozhodně ne. Zemědělské plodiny se dají využít i jako zdroj energie pro teplárny nebo elektrárny. Zemědělci tedy nebudou zajišťovat jen obživu, ale i energii.

Jsou zde ale i další možnosti. Například v Austrálii vyrábí energii z použitého fritovacího oleje. Tak, jak s u nás chodí do sběrny se železem, tak u nich chodí s kyblíčky s olejem.