„Chceme postavit v jižní části města lázeňský komplex. Pokud seženeme investory, začne se stavět v roce 2014,“ uvedl Koštial.
Projekt je zatím v přípravné fázi. „Nechali jsme si vypracovat geologickou studii a na základě výsledků, které potvrdily, že se pod Mikulovem nachází cenné sirné a jodobromidové prameny. Jednáme nyní o změně územního plánu města,“ vysvětlil Koštial.
Obří komplex
Mikulov ale není jediný z jihomoravských měst, kde plánují stavbu lázní. O velkém lázeňském a kulturním centru se mluví už několik let také v souvislosti s obcí Pasohlávky na Brněnsku.
Na více než sto hektarovém pozemku se má v příštích letech stavět mimo jiné aquapark, hotel a kongresové centrum, archeopark a turistické centrum. „Zatím jsme v přípravné fázi. Chystáme investiční zónu. Našim úkolem je výstavba páteřní infrastruktury. Bude zahrnovat hlavní silnici, vodovod, potrubí na splaškovou a dešťovou kanalizaci, plynovod, cyklostezku a veřejné osvětlení,“ informoval předseda představenstva společnosti Thermal Pasohlávky Ilja Kašík. Teprve potom pozemky nabídnou investorům. S budování infrastruktury, která vyjde asi na 165 milionů korun, se začne letos v zimě. Hotová má být v roce 2012.
Další velkolepý plán na podporu lázeňství se zrodil v roce 2005 v hlavě starosty z dolnorakouské obce Schrattenberg, který leží několik kilometrů od Valtic.
Chce postavit vinné termální lázně na pomezí mezi Valticemi na Břeclavsku a Schrattenbergem, kde se lidé mají léčit pomocí vinných kúr. „V současné době projednáváme změnu územního plánu. Projekt nějakou dobu stál, protože jsme nemohli najít investora. Bylo by pěkné, kdyby se lázně podařilo postavit. Ale kdy to bude, zatím nikdo neví,“ popsala současnou situaci starostka Valtic Terézie Lvová.
Podle některých odborníků se díky těmto projektům může jižní Morava v příštím desetiletí stát centrem lázeňství. Má k tomu navíc i dobré podmínky. Všechny lázně v kraji totiž leží na podobném podloží, kde se nachází termální vody s vysokou mineralizací. Říká se jim fosilní, protože vznikaly před miliony lety v mořském prostředí. „Tyto vody jsou uzavřené, nevyvěrají a proto také neproudí. Usazují se v nich nejrůznější minerály. Většinou se jedná o sodík, vápník, chloridy a sírany,“ vysvětlil odborný asistent se zaměřením na hydrogeologii Tomáš Kuchovský z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Výhodou této vody je i její teplota, která může mít až šedesát stupňů Celsia. Záleží na tom v jaké hloubce se nachází. Sirné prameny jsou vhodné k léčení pohybového, nervového a kardiovaskulárního ústrojí. Mají blahodárné účinky i na onemocnění kůže.
Pivní kůra
V současné době se Jihomoravané jezdí léčit a relaxovat hlavně do dolnorakouského Laa a lázní v Hodoníně a v Lednice. Lidi tam posílá buď lékař nebo si pobyty platí sami. Zajímavá je například pivní procedura, kterou nabízí Lázně Lednice. „ Pivní kúra sa skládá z výživné lázně s pivem, obilnými klíčky a z pivního zábalu,“ uvedl ředitel Lázní Hodonín, pod které Lednice spadá, Milan Sýkora.
Kromě těchto klasických lázní je v Jihomoravském kraji celá řada wellness center a hotelů, které mají výřivky a relaxační programy od čokoládových zábalů, přes brusinkové kúry až po klasické masáže. Jedním z těchto center je i Hotel Termal Mušov.
HELENA ČTVRTEČKOVÁ
