Jedním z jihomoravských dlužníků je podnikatel Jakub Bandoch. Využil nízkých úrokových sazeb a vzal si hypotéku. „Před dvěma lety jsem si půjčil tři miliony na dvacet let kvůli investici do bytového domu. Bylo to výhodné, teď už ale čekám na konec fixace, kdy to chci celé doplatit i přesto, že splácení zvládám dobře,“ řekl.

Dlouhodobé půjčky na bydlení tvoří více jak čtyři pětiny z téměř dvou set padesáti miliard korun, které Jihomoravané dluží celkem. Podle čerstvých údajů registru klientských informací vzrostl loni celkový dluh obyvatel kraje za hypotéky a další dlouhodobé úvěry o devatenáct miliard korun. Podobný finanční produkt má zhruba jeden z deseti obyvatel. Průměrně dlužil každý takto zadlužený člověk jeden a půl milionu korun.

Dalších víc než tři a půl miliardy korun, o které loni celkový dluh narostl, jsou spotřebitelské úvěry a jiné krátkodobé půjčky. Například na televizi, lednici nebo dovolenou si v kraji půjčil každý pátý. „Když jsem byl živnostník a zrovna se nedařilo, tak jsem si půjčil třeba na zaplacení nájmu nebo na nábytek,“ uvedl Brňan Václav Vilches. Průměrná výše krátkodobého úvěru v regionu byla loni 183 tisíc korun.Pro zvětšení klikněte.

Přestože dluhy Jihomoravanů rostou, zvládají je platit. Takzvaný ohrožený dluh, kdy lidé nedokáží splácet tři a více po sobě jdoucích splátek loni klesl na 3,7 miliardy za celý Jihomoravský kraj. „Od roku 2016 je to zlepšení o více než čtyři sta milionů,“ sdělil výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.

Podle finančního poradce Tomáše Lamploty se lidem daří lépe splácet i proto, že se zvýšila jejich finanční gramotnost. „Klienti přemýšlí, na co si půjčují a odkládají si rezervu. Zároveň se poskytovatelé půjček více vyptávají a vše posuzují  přísněji,“ vysvětlil.

Podle odborníků na finance si lidé loni více půjčovali třeba proto, že se zdražovaly nemovitosti a klesaly ceny půjček. „Zhruba  od roku 2011 byly úrokové sazby neúměrně nízké, v současnosti opět rostou,“ podotkl poradce Lamplota.

Problémy s dluhy lidem pomáhá řešit organizace Člověk v tísni. Dlužníkům radí, aby své problémy aktivně řešili. „Nesmí strčit hlavu do písku, ale například se obrátit na organizací, která zdarma poskytuje odborné dluhové poradenství,“ uvedl za organizaci  Martin Kovalčík.

KLÁRA VAŠÍČKOVÁ