O technickou památku by se měl starat dalších pět let. Plocha, kterou má udržovat, se však snižuje o pětinu na sto metrů čtverečních. Záměr zveřejnilo město na úřední desce. Vyjádřit se k němu může veřejnost. „Máme se starat prakticky jen o plochu, kde je torzo mostu a prostor pod ním. I tak je s tím dost práce. Bezdomovci tam odhazují pravidelně spoustu odpadků,“ uvedl předseda Kolejové Jiří Šimkůj.

Původně však podle něj spolek vážně uvažoval o tom, že se už o nevšední část mostu ze svářkové oceli po uplynutí původní desetileté smlouvy starat nebude. Na údržbu a úklid odpadků neměli jeho členové síly. A hlavně ztroskotal jejich záměr s vybudováním muzea. „Chtěli jsme na nábřeží ve vyřazeném železničním vagonu vybudovat malé muzeum železniční historie a pořádat tam akce. Ale město to nepovolilo. Tím pádem ztratila naše snaha o zachování a oživení torza mostu pointu. Nicméně o památku před časem projevil zájem jeden blanenský podnikatel. Bohužel naše jednání zhatila epidemie koronaviru a k ničemu jsme se zatím nedostali. Nechtěli jsme to nechat jen tak a nedokončené. Proto jsme se rozhodli nájemní smlouvu prodloužit,“ dodal Šimkůj.

Zamítnutí vybudování muzea blanenští radní před časem odůvodnili plány na budoucí úpravu nábřeží. Nelíbilo se jim také, že se v okolí historické stavby shromažďovali bezdomovci, kteří místo znečišťovali. Část lidí, které redakce oslovila, si tam muzeum železnice dokázala představit. „Starý most nábřeží oživuje a je to památka. Muzeum ve vagonu by se mi líbilo. Jak by to bylo s vandaly a bezdomovci je věc druhá. To však spolek neovlivní a mělo by se o to naopak postarat město,“ uvedl před časem jeden z místních Pavel Nehyba.

Jak už dříve Deník Rovnost informoval o most měl zájem podnikatel Karel Svoboda. Jeho firma se zabývá prodejem strojů a rodina v Blansku vlastní velkou část bývalého areálu Adamovských strojíren. Ten se nachází v blízkosti nábřeží. Na začátku minulého století tam fungovala továrna K. & R. Ježek, která proslula výrobou zemědělských strojů. „O most stále zájem mám. Na jednání s Kolejovou zatím ale nedošlo. Musím se s nimi spojit. Moje představa je most přemístit do areálu bývalého Adastu. Nechci, aby se o něj nikdo nestaral nebo hrozilo, že skončí ve šrotu,“ řekl Deníku Svoboda.

Dodal, že by ve zmíněném areálu rád časem vybudoval menší muzeum s historickými zemědělskými stroji z továrny K. & R. Ježek, starými zbraněmi a litinou. „Most bychom přemístili vcelku. Žádné rozřezávání. Máme zkušenosti s transportem stotunových strojů, takže by to neměl být problém. Určitě to bude nákladná investice, ale most k lokalitě, kde byla Ježkova továrna, podle mého patří. Chtěl bych, aby v ní kus historie zůstal,“ poznamenal před časem Svoboda.

Most měl před lety po protipovodňových úpravách řeky Svitavy v centru Blanska skončit ve šrotu. Zachránili ho nadšenci z Kolejové a na blanenské nábřeží konstrukci přemístila těžká technika. Deset let už je technickou památkou. Most město Blansko převedlo za symbolickou jednu korunu na spolek.

Ježkův most

Pravděpodobně byl postaven v 60. letech 19.století. Kdo ho vyrobil však není známo. Podle dostupných informací byla část vyrobena ve Vídni a také v adamovských strojírnách. Nýtovaný most je ze svářkové oceli.

Původně vedl přes řeku Berounku na železniční trase Praha – Plzeň nedaleko obce Dolní Mokropsy. Přibližně kolem roku 1911 část mostu koupila slévárna a kovárna K. a R. Ježek. Most byl rozmontován, zkrácen a převezen do Blanska. Tam ho dělníci opět smontovali a udělali z něj vlečkový most pro tamní továrnu.

V roce 2009 ho Povodí Moravy při úpravách koryta řeky Svitavy odstranilo a přesunulo na nábřeží. Bezmála šedesáti tunový kolos zachránil před sešrotováním spolek Kolejová. Na něj město most bezúplatně převedlo a do roku 2020 mu za symbolickou jednu korunu pronajalo pozemek na nábřeží, kde část mostu dosud stojí.

Od roku 2010 je památkově chráněný. Kolejová na něm chtěla vybudovat ve vagonu malé muzeum železniční historie. To blanenští radní opakovaně zamítli.