Svým zálibám se věnuje společně právě s manželkou. „Cestuji společně s manželkou, která mě ostatně ke speleologii přivedla, po různých koutech světa, navštěvujeme nepřístupné jeskyně, kde se snažím zachytit krásy těchto míst na fotografie,“ dodal Flek.

Čím vás vedle cestování strhla právě speleologie a svět jeskyní?

Příroda mě vždycky zajímala v každé formě. Jeskyně jsou světem přírody, se kterým se člověk tak často nesetkává a navíc nabízí šanci objevit něco dosud nepoznaného, najít místo kam člověk nevstoupil buď vůbec nebo možná od prehistorických dob. To je obrovský motor pro tuhle činnost.

Jste také fotograf. Čím je zvláštní focení v jeskyních?

Když cestujete a fotíte, nemůžete si jako krajinář počkat přesně na takové světlo, jaké by se vám líbilo a musíte využít podmínky, jaké právě jsou. Jeskyně? Ta má jednu výhodu: je tam tma! (úsměv). Proto si tam můžete vyrobit světlo takové, jaké máte v hlavě. Není to vždy jednoduché, ale můžete si rozestavit blesky, jak potřebujete a udělat fotku, kterou už máte vymyšlenou.

close Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili. info Zdroj: Deník zoom_in Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.

Co považujete za největší úspěch?

Pokud myslíte v oblasti speleologie, tak se zrovna nějakými velkými úspěchy pyšnit nemohu. Za největší svůj úspěch bych mohl označit objevení třicetimetrové propasti s velkým množstvím zachovalých kostí zvířat z období pleistocénu. Tento objev se podařil mně a kolektivu v krasu Bosny a Hercegoviny. Krasové oblasti Balkánu navštěvujeme společně s manželkou, která je taktéž členkou České speleologické společnosti i několikrát ročně.

Co by vám nejvíce pomohlo?

Momentálně by nejvíce pomohlo uklidnění covid- situace, kdy současná vládní nařízení znesnadňují jak práci v jeskyních, tak možnosti vycestování.

Co vám konkrétně komplikuje život?

Jako jeskyňáři musíme pracovat ve skupinách a často se i pohybujeme například ve stísněných prostorách. Proto jsme museli podle opatření naši činnost velmi omezit. Komplikované je samozřejmě i cestování. Loni jsme se, když to zrovna bylo možné, podívali do Bulharska nebo Srbska a před vánoci do Španělska, teď ale omezení přibývá. Plánovanou cestu do Senegalu a Gambie jsme ale museli odložit a zatím těžko říct, zda tam budeme moci vycestovat letos. U cestování přitom nejsou ani tak problémem testy, jako spíš případná povinnost desetidenní karantény.

Co na vaše aktivity říká rodina?

Jak jsem již naznačil, mám to štěstí, že jeskyňaří i manželka, která dokonce byla ta první, kdo nás k této činnosti oba přivedl. Oba jsme se speleologii začali věnovat po návratu z Kavkazu, kde jsme se před výstupem na Elbrus seznámili s tehdejším předsedou naší ostrovské speleologické skupiny Tartaros Filipem Doležalem. Ten nás po domluvě vzal do jeskyně Nový Lopač v Ostrově u Macochy a bylo rozhodnuto. Nyní jsme oba dva členy této skupiny a já se stal v současnosti i předsedou.

Kam nejraději jezdíte na dovolenou?

Záleží kolik, je na dovolenou času. Pokud se jedná třeba jen o prodloužený víkend, jezdíme moc rádi, jak jsem již zmínil poznávat nejen podzemní krásy Balkánu, ať už do Bosny Černé Hory, Makedonie nebo třeba Srbska. Pokud je času více, tak vyrážíme do světa i na delší výpravy, naším starým Land Roverem. Už se nám podařilo navštívit jeskyně mnoha zemí Evropy a Asie, od Portugalska, Španělska, Sardinie, Řecka přes Ukrajinu, Arménii, Írán, Mongolsko, ruský Bajkal až po Sachalin. Cesta na Sachalin byla zatím naší nejdelší cestou a trvala vlastním vozem dva měsíce.

Máte nějakou oblíbenou knihu, která vás provází třeba už od dětství?

Zcela určitě Lesní noviny od Vitalie Biankiho. Kniha je jakýsi kalendář ruské lesní přírody, popisující tamní život od jara do zimy. Už jako dítě, když jsem s oblibou pročítal tuto knihu, jsem věděl, že se tam musím někdy podívat. To se mi podařilo mnohem později. S manželkou jsme procestovali docela značnou část této obrovské země, kam se rádi vracíme. Rusko máme projeto od Kavkazu přes Ural, Poloostrov Kola, Sibiř až po již zmiňovaný Sachalin.

Jaký film vás vždy pobaví?

Klasické české snímky jako třeba Na samotě u lesa, Pelíšky, Pupendo anebo třeba Příběhy obyčejného šílenství. Na dobrodružné filmy, jak by se dalo čekat, moc nejsem a nikdy jsem nevěřil na neohrožené hrdiny. Vždy mě nejvíce přitahovali "naučné" a cestopisné pořady.

Máte nějaké oblíbené jídlo?

Moje nejoblíbenější jídlo je to, co mohu sníst. Nejsem nějak vybíravý a sním vše, v čem není pohanka.

Podělíte se tip na zajímavý výlet do okolí Ostrova?

Jednoznačně bych doporučil návštěvu propadání Bílého potoka u Nové Rasovny. To je bezesporu moje nejoblíbenější místo v Moravském krasu.

S jakou historickou osobností byste se rád setkal?

Nejspíš s Karlem Absolonem. Proč zrovna s tímto vědcem a badatelem, který se věnoval průzkumu a výzkumu krasu, je snad zcela zřejmé.

Kdo vám nejvíce pomáhá s vaší činností?

Nejvíce mi pomáhá manželka tím, že máme společné zájmy a samozřejmě i ti, kdo jsou ochotni trávit svůj volný čas v podzemí a věnovat se společnému průzkumu krasu. Bez týmové práce totiž není možno v tomto oboru uspět.