Představte blíž vaši novou knihu. O čem je?

Kniha čtenáři ukazuje vzájemný vztah člověka a jeskyně. To, jak člověk jeskyně využíval, jak ho ovlivňovaly například umělecky a mnoho dalšího. Každý čtenář si tam najde své, protože kniha je tematicky bohatá. Je tam také zhruba pět set obrázků, fotografií, mapek a grafů.

Ivan Balák
-O něm: Narodil se v roce 1959 v Brně. Na Masarykově univerzitě vystudoval geologii. Pracoval jako geolog na Správě Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Je autorem několik naučných stezek v Moravském krasu. O něm taky napsal ve spolupráci s dalšími autory celkem deset knih. Na poslední knize Moravský kras jeskyně a člověk pracoval řadu let. Je to jeho první kniha, kterou napsal sám. V současnosti se zabývá publikováním, dokumentováním, fotografováním a také přednášením.
-Koníčky a záliby: Cestování, výtvarné umění, fotografování, literatura.
-Oblíbené jídlo: Tradiční česká kuchyně.

Zkuste z knihy vypíchnout jednu zajímavost, která vám utkvěla v paměti…

Tak například záhadný kamenný pahorek, možná i mohyla před jeskyní Býčí skála. Ve víru válečných událostí úkaz zmizel a už se nikdo nedozví, co se v něm vlastně skrývalo. Nebo příběh, který se tradoval mezi průvodci Punkevních jeskyní. Říkalo se, že zde profesor Absolon vysadil jeskynního vodního mloka macaráta. A ona historka se nakonec potvrdila.

Jak tedy lidé jeskyně dřív využívali?

Člověk je využíval různým způsobem. Sloužily mu jako úkryt, skrýš nebo obydlí, ale také jako zdroj materiálu. Například v pravěku se v ní lidé skrývali před predátory nebo před nepřízní počasí. Někteří je také plenili. Těmto lidem se před více než sto lety říkalo Skalní duchové. Chodili do jeskyní, lámali krápníky nebo kopali kosti jeskynních medvědů a prodávali je jako suvenýry na poutích.

Jaký je vztah mezi člověkem a jeskyní dnes?

Dnes jsou jeskyně využívány především odborníky. Fungují totiž jako konzerva. Cokoli do ní spadne nebo tam uhyne, v jeskyni zůstane a díky klimatu se i zachová. Navíc jeskyně jsou jedním z mála bílých míst na mapě. Na většinu míst, kam půjdete, už před vámi šlápla jiná noha. V jeskyni ale kopete a najednou se před vámi otevře nový prostor, ve kterém ještě nikdy nikdo nebyl.

Třicet let. Boskovičtí si v úterý připomenou výročí Sametové revoluce. V tamní sokolovně připraví koncert. Ten začíná v sedm hodin večer.
V Boskovicích si připomenou výročí revoluce. Koncertem

Objevil jste tímto způsobem také něco nového?

Dříve jsem byl u několika objevů prostorů v jeskyních. Největší můj úspěch je objevení těžko dostupných prostor v Rudickém propadání. Jednu část jsme našli s kamarádem a pojmenovali ji Skleněné chodby. Od té doby, pokud vím, tak jsme tam byli jen tři lidé.

Jak je takový výzkum v podzemí náročný? Co vyžaduje?

Nejdůležitější je mít světlo. Potom helmu, overal, dobrou obuv a rukavice. Jeskyňář se musí jeskyni přizpůsobit. Plazíme se, šplháme nebo se brodíme. Když objevujete nová místa, musíte je zmapovat, zdokumentovat, nafotit. A když se tam objeví něco nového, přizvou se další odborníci.

Dá se v jeskyni ztratit?

To rozhodně. Já se třeba v jeskyni ztratil už několikrát. Stávat by se to ale nemělo, protože by do jeskyně neměl jít nikdy nikdo sám. Třeba v Amatérské jeskyni jsem chtěl prozkoumat jednu známou část jeskyně a odpojil jsem se od kolegy. Když jsem se vracel zpátky, zjistil jsem, že jsem ve slepé uličce. Chvilku jsem bloudil, ale nakonec jsem se našel. Vždy to chce klidnou hlavu.

DIVOČÁK. V řadě míst mají obyvatelé možnost tuto lesní zvěř, pokud se přemnoží, spatřit v zalesněných částech města, zejména v parcích. Ilustrační foto.
Pozor na společný lov. Lesníci upozorňují na naháňku černé zvěře

Ztratil se takto někdo?

Je tu případ doktora Černého, který se ztratil s průvodcem v Kateřinské jeskyni. Až další den je našel mlynář, u kterého doktor spal.

Kolik času zhruba strávíte v jeskyních?

Někdy jsem tam i půl dne. S výzkumem ale souvisí i práce mimo jeskyni. Musím shánět informace a doplňovat údaje v databázích a v mapách. Občas taky dělám odborné exkurze pro veřejnost v málo přístupných jeskyních. Ale teď se hodně zabývám mapováním a dokumentováním Javoříčského krasu.

Jaké jsou nejznámější pověsti o Moravském krasu?

Nejznámější pověst pojící se s Macochou je o maceše a nevlastním synovi. Macecha tehdy hodila nevlastního synka do Macochy. On se ale zachránil a za trest tam hodili lidé ji. Jsou tu i pověsti o Býčí skále. Traduje se, že se z ní ozývaly zvláštní zvuky a vycházely nějaká světla, které si nikdo neuměl vysvětlit.

Mostní stavby nedokončené takzvané Hitlerovy dálnice u Vanovic a u Bačova. Most u Drnovic. V těchto lokalitách tento týden debatovali zástupci Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic o výstavbě silnice D43. Ta má vést také přes Blanensko a odle
O stavbě dálnice D43 debatovali v terénu. U pozůstatků Hitlerovy dálnice

Co je podle vás na Moravském krasu nejzajímavější?

Unikátní je například jeskyní malba v Býčí skále. Dlouho se nevědělo, jak je vlastně stará. Nakonec se zjistilo, že je to kresba z pozdní doby kamenné stará více než pět tisíc let. Dodnes je to nejstarší kresba v České republice.

VERONIKA NOVÁKOVÁ