Dosud neprobádaný, několik kilometrů dlouhý jeskynní systém. Ten by měly skrývat útroby Liščí jeskyně v Moravském krasu. Vzrušující cestu k objevu absolvuje v těchto dnech asi dvacet jeskyňářů. Včera se dostali čtyřicet metrů hluboko.

„Bádání není u konce, počítáme, že se dostaneme až do sedmdesátimetrové hloubky. Skončíme až po víkendu,“ uvedl vedoucí akce Jakub Doležal. Podle něj se do skal noří od rána do večera až dvacet lidí. Cílem akce je dostat se za sifon jeskyně Lopač. „Tam se nachází několik kilometrů dlouhý systém. Ví se o něm od začátku dvacátého století a dostat se k němu se pokouší už několikátá generace jeskyňářů,“ upřesnil Doležal s tím, že se jedná o jeden z největších, dosud neznámých jeskynních prostorů v Moravském krasu.

Přesto se skryté prostory nemohou rovnat objevené Amatérské jeskyni. „Ta má přes čtyřicet kilometrů a protékají tam mnohem větší potoky,“ míní speleolog.

Doležal se letos s ostatními muži plazí metr a půl širokou štěrbinou a vystříkává proudnicí jílovitý sediment. „Potom dovnitř vnikne víc lidí a vynášíme ven balvany. A tak to jde pořád dokola,“ popsal náročné bádání muž. Propast je totiž zasypaná. Speleologové musí zdolávat zaplavená místa, jílovité usazeniny či sifony.

Letošek by mohl být rokem objevů

„Zabezpečujeme se výdřevem. Dále průběžně instalujeme ocelové žebříky. Lanové žebříky nám zase pomohou, pokud objevíme větší propast,“ popsal jištění Doležal.

Předevčírem byl na místě i Petr Zajíček ze Správy jeskyní Moravského krasu. „Byl jsem tam fotit. Jeskyňáři tehdy postoupili o dalších čtrnáct metrů dál,“ řekl Zajíček, který zaznamenává veškeré objevy týkající se Moravského krasu. „Naposledy jeskyňáři objevili mezi Amatérskou jeskyní a Sloupsko–šošůvskými jeskyněmi kilometr dlouhý úsek podzemních chodeb. Stalo se to před měsícem a půl. Letos bude objevů hojně,“ doufá Zajíček.

Ivan Balák ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras hodnotí počin jeskyňářů jako pokrok. V otázce, jestli bádání v jeskyních nezasahuje negativně do přírody, má jasno. „To se musí posoudit případ od případu. Jde o to, jestli práce směřují k výzkumu, který může pomoci ochránit přírodu. Pokud při bádání dochází k ničení krápníků, je to špatné,“ řekl Balák.

Podle Františka Pernici, starosty nedalekého Ostrova u Macochy, by objev dalšího jeskynního prostoru vesničku nijak neovlivnil. „Byla by to spíš speleologická zajímavost. Je ale otázka budoucnosti, jestli se do skrytých prostor jeskyňáři dostanou,“ podotkl starosta.