Boskovické centrum Deep nabízí rekvalifikační kurzy a snaží se pomoci integrovat na pracovní trh zdravotně postiženým lidem, ale i třeba maminkám na mateřské dovolené. Hlavní oblastí, kterou se zabývá, je práce s výpočetní technikou. Ředitelka společnosti Adéla Kolouchová popsala právě probíhající projekty a situaci v zaměstnávání lidí se zdravotním postižením po změnách v letošním roce. Právě v těchto dnech projíždí s Net vlakem republiku a nabízí lidem možnost seznámit se s novými technologiemi i službami internetu.

Od ledna se snížil příspěvek pro pracovní místa zdravotně postižených zaměstnanců. Kolik jich má vaše firma? Museli jste už letos propouštět?

Máme čtyřiačtyřicet zaměstnanců, z toho čtyřicet se zdravotním postižením. Zaměstnance jsme naopak letos přibrali. Já se snažím jít vždycky trochu proti proudu.

Zabýváte se i školením a rekvalifikací zdravotně handicapovaných lidí, mají změny vliv na jejich zaměstnávání ve firmách?

Pro firmy je to samozřejmě méně zajímavé a orientují se spíš na zaměstnávání těžce zdravotně postižených, u nichž mají zase jiné výhody.

Co přesně lidem se zdravotním omezením nabízíte?

My zdravotně postižené školíme a vyvíjíme i speciální pomůcky. Když klient u nás skončí, tak se snažím, pokud je to trochu možné zaměstnat ho aspoň na dobu určitou, než si najde jiné místo. Těžko snáším, když člověka namotivujete, a pak ho vrátíte zpátky třeba na úřad práce.

V jakém oboru je nejvyšší úspěšnost?

Učíme lidi pracovat hlavně s výpočetní technikou. Paní, která dělala uklízečku, teď vkládá recepty do počítače. Znamená to, že si zvýšila kvalifikaci. Určitě je na tom na trhu lépe, než ti, kteří nám nosili potvrzení od lékaře, že nemohou pracovat s počítačem. Přitom my vyvíjíme pomůcky, kdy může pracovník ovládat počítač třeba jen pomocí dotekem rtů. Máme programy pro nevidomé i slabozraké. Trochu mě zaráží, že to lékař napíše, vždyť ten počítač jim často pomáhá v komunikaci se světem.

Takže lidi nejen školíte, ale i zaměstnáváte?

Ano, ale máme minimámální platy. To je i kvůli tomu, aby měli motivaci dostat se na lepší místo.

A daří se jim to? Máte nějaké konkrétní případy?

Jednoho kluka se nám třeba podařilo dostat do IBM, naše sociální asistentka získala letos v únoru místo v Ústavu sociální péče v Habrovanech.

Čím se zabýváte letos?

V současnosti máme dva velké projekty. V jednom se snažíme pomoci získat zaměstnání zdravotně znevýhodněným lidem a ve druhém jde o tak zvanou aktivní politiku zaměstnanosti, tedy zvýšení šancí pro jednotlivce. Tam se snažíme jít až do osamostatnění zaměstnanců, třeba aby si maminky zřídily živnostenský list.

Zrovna jste na cestě s Net vlakem, který v minulých dnech navštívil i Blansko. Přibližte stručně ojedinělý projekt a řekněte, kde zrovna stavíte.

Právě jsme dojeli do Prahy. Projekt net vlaku organizujeme ve spolupráci s Českými drahami a s ministerstvem vnitra. Lidé se mohou seznámit s možnostmi nových technologií, ale i se službami a prací na internetu, rezervace jízdenek, vyhledávání tras nebo třeba zjišťování bezbariérových spojů a podobně. Navštěvovali nás i zdravotně postižení, kteří se seznámili třeba se speciálně upravenými pomůckami. Sami dokonce podávali i nějaké návrhy na nové úpravy.

Takže zájem o vlak je velký?

Kdyby se navrhla jednomu člověku pomůcka, která by mu usnadnila začlenění do společnosti, byl by to úspěch. Ale lektoři jsou vytížení, na nedostatek zájemců si stěžovat nemůžeme. Teď jsme tady měli gymnaziální třídy, studenti se tady seznámili s pomůckami a programy pro zdravotně handicapované. Myslím si, že to bylo i pro ně poučné.

Čtěte také: V Net vlaku mohli lidé surfovat na internetu