„Voda strhává třeba i kůru ze stromů. Teče sem zadní bránou a zatéká i pod obruby hrobů. Často také ucpává kanály a rozlévá se po silnici," uvedl správce rapotinského hřbitova Josef Fiala.

Největším problémem je podle starosty obce Michala Sedláka to, že voda s bahnem se dostává i do nedávno postavené kanalizace a čističky odpadních vod. „Technologii to dává zabrat. Jednou se tam naplavilo opravdu hodně nečistot, naštěstí si s tím zařízení poradilo. Ale bylo to na hraně toho, co snese," popsal Sedlák.

Nyní je řešení na dosah. Vedení obce chce po více než tříletém snažení ještě letos začít budovat protipovodňová opatření. Díky nim bude voda z kopců svedena do říčky Bělá. „Boskovický stavební úřad již vydal územní rozhodnutí. Teď zpracováváme projektovou dokumentaci a pak požádáme o stavební povolení. Do podzimu chceme mít vše hotové. Odhaduji, že akce přijde asi na jeden a půl milionu korun, budeme se snažit získat i dotace. Pokud to nevyjde, zaplatíme vše z rozpočtu. Již to nelze dále odkládat," přiblížil Sedlák.

O protipovodňová opatření v běžném slova smyslu ale podle něj nepůjde. „Bude to takzvaný průleh, sníženina v terénu, kterou voda poteče do říčky Bělá. Vlastně se tím vrátíme k řešení, které v obci již v minulosti existovalo. Jenže v důsledku zemědělské velkovýroby původní průleh rozorali," ozřejmil rapotinský starosta.

Potíže s pozemky

Do stavby by se obec pustila už dávno, ale brzdily ji problémy s pozemky. „Celá trasa měří asi jeden kilometr a převážně povede přes obecní pozemky. Až na čtyři výjimky. S majiteli dvou parcel jsme se již dříve domluvili, ale další dva pozemky patří neexistujícímu subjektu Jihomoravské státní lesy. Proto jsme i přes složitá jednání s dotčenými orgány neměli kde podat žádost. Na Lesy České republiky pozemky nemohly přejít, protože nemají bonitu lesní půdy," vysvětlil Sedlák.

Mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová uvedla, že stále není jasné, která ze státních institucí je skutečným vlastníkem pozemků. „Pravděpodobně jde o takzvané ostatní plochy, na kterých nyní nikdo nemůže hospodařit," přiblížila Jouklová.

Obec však zapeklitou situaci vyřešila šalamounsky. „Nakonec jsme usoudili, že vést protipovodňová opatření po pozemcích, které nikomu nepatří, nebude nejspíš nikdy možné. Proto jsme se domluvili se soukromými vlastníky jiných dvou pozemků. Majitelé se často mění, tak snad se nevyskytnou další problémy a dotáhneme to do zdárného konce," doufá Sedlák.

Terénní úpravy ve Lhotě Rapotině budou přínosné i podle ředitele boskovické Vodárenské akciové společnosti Petra Fialy. „Kdyby balastní vody i nadále tekly do čističky odpadních vod, mohlo by to časem snížit její životnost a přineslo by to i větší náklady na provoz. Pomoci by mohla i oddělená kanalizace. Jedním potrubím by pak procházela voda dešťová, druhým splašková. Ale tato varianta je výrazně dražší a navíc není vždycky proveditelná," vysvětlil Fiala.