Zraněním odnesli útok dvou skinheadů loni lidé v jedné z obcí na Blanensku. Útočníci u bitky stačili ještě hajlovat a provolávat fašistická hesla. Podobný případ se odehrál před dvěma měsíci v Jedovnicích. I tam útočníci skončili v rukách policistů. S projevy rasismu se setkávají lidé na celém Blanensku. Se slovními urážkami se musí vyrovnat děti cizinců už na základní škole.

Nepříjemnou chvilku zažil před časem šestadvacetiletý muž, který cestoval vlakem z Brna. V Adamově do vagónu přisedli tři muži, jeden z nich měl oholenou hlavu. „Byl opilý, pořád dokola řval heil heil a u toho hajloval. Takhle se podle mě chovají jen chudáci a idioti. Přesto si šla jedna paní tmavší pleti radši sednout do jiného vagónu,“ popsal mladík z Boskovic, který si nepřeje zveřejnit své jméno.

Na pěsti došlo před dvěma měsíci v Jedovnicích. „Dostali jsme oznámení o napadení. Poškození pak vypověděli, že útočníci kromě násilností ještě hajlovali. V Jedovnicích máme dvě známé firmy, které se takto chovaly už v minulosti. Dojíždí do Blanska za svými spojenci,“ uvedl šéf jedovnických strážníků Luděk Kolář. Podle něj věc skončila na stole policistů.

Fašistické znaky na zastávce

Kromě tohoto případu se letos policisté na Blanensku zabývají dalším trestným činem z této kategorie. „Zatím neznámý pachatel nastříkal na autobusovou zastávku fašistické znaky,“ sdělila policejní mluvčí Iva Šebková s tím, že loni její kolegové řešili šest případů s extremistickým podtextem. Všechny objasnili. „Nejzávažnější byl případ, kdy dva příznivci hnutí skinheads napadli několik lidí po skončení taneční zábavy v jedné z obcí na Blanensku. Zranili je a při napadení navíc zvedali ruku pod úhlem pětačtyřicet stupňů a opakovaně vykřikovali fašistické výrazy,“ popsala Šebková. Ve většině případů tak pachatelé naplnili trestný čin založení, podpora či propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobody člověka. „Za to mohou skončit za mřížemi na jeden až pět let. Zákon porušují i lidé, kteří projevují sympatie k hnutí potlačující práva a svobodu člověka. Hrozí jim pak odnětí svobody na šest měsíců až tři roky,“ pokračovala Šebková.

Extremisticky smýšlejících lidí není na Blanensku málo. Ukázal to výsledek nedávných voleb do parlamentu. Třeba v Blansku volilo Dělnickou stranu sociální spravedlnosti sto třináct lidí. V Boskovicích osmatřicet a v Rájci-Jestřebí či Letovicích dvacet. Tato politická strana je přitom další odnoží zakázané Dělnické strany. „Většina vedení přešla opravdu po rozpuštění Dělnické strany do Dělnické strany sociální spravedlnosti. Po zákazu jsou sice tito lidé opatrnější, přesto jde o krajně pravicovou stranu, která vede rétoriku proti romské menšině a imigraci. Zároveň uskutečňuje sociální populismus, takže všem slibuje,“ vysvětlil politolog Miroslav Mareš. Podle něj se ke skinheadům hlásí většinou lidé ve věku kolem dvaceti let. Bývají z dělnických profesí. „Nechybí mezi nimi však vůdčí typy s vyšším vzděláním,“ dodal.

S nevraživostí se setkávají děti cizinců na Blanensku už ve školních lavicích. Tvrdí to Karla Tomková, vedoucí sociální služby Centrum cizincům v Blansku. „Narážky si vyslechne zhruba každé třetí dítě, které centrum navštěvuje. Když totiž přijde do školy, neumí česky a stává se tak terčem poznámek. Protože nerozumí, nemůže se ani bránit,“ řekla Tomková. Ta se stará o děti zejména z Mongolska a Ruska, kterým je mezi pěti až čtrnácti lety. „Nesetkala jsem se ale s tím, že by se nakonec děti cizinců do kolektivu nezačlenily,“ dodala.

Mongolské žáky vyučují třeba kantoři v blanenské základní škole Tomáše Garrigua Masaryka. Šikanu s rasistickým podtextem zatím vedení školy nezaregistrovalo. „Nálady mezi dětmi jsou různé. Je otázka, co vše si nosí z rodiny. Žádné takové projevy jsme však nezaznamenali. Jen když jsme dělali mezi žáky průzkum ohledně hodnocení školy, bylo zmiňováno jako negativní, že ve škole máme hodně cizinců,“ řekl ředitel školy Pavel Nezval.

Stížnosti na rasistické chování spolupracovníků se od cizinců nedonesly ani k řediteli podniku Apos v Blansku, kde je zaměstnána řada Mongolů. „Na pracovišti problém není. Asi před měsícem ale postávali u silnice neznámí kluci, kteří obtěžovali Mongolky. Stalo se to tak dvakrát. Situaci jsme začali monitorovat a už je klid,“ uvedl ředitel Aposu Miroslav Růžička.