Zásah podle bořitovského starosty Antonína Fojta přijde na necelých tři sta tisíc korun. Památkově chráněné sousoší patří obci. „Na restaurování postav husitských bojovníků jsme dostali dotaci zhruba sto třicet tisíc korun. Poslední větší restaurátorský zásah se u tohoto sousoší datoval do druhé poloviny devadesátých let. Pak byl ještě jeden před více než deseti lety, ale to byla spíš taková drobnější údržba. Jedná se o památkově chráněné dílo, které dostalo v poslední době dost zabrat. Nachází se totiž v lokalitě zasažené kůrovcem a po odlesnění se jeho stav dost zhoršil. Navíc stojí na turisticky exponovaném místě. Proto jsme se pustili do restaurování,“ řekl v pondělí Deníku Rovnost Antonín Fojt.
Dodal, že na průběh prací a restaurátorské postupy dohlížejí odborníci z Národního památkového ústavu. „Léta se uvádělo, že na sousoší je kromě Jana Žižky a Jana Husa vyobrazený také Prokop Holý. Po nynější konzultaci s odborníky se došlo k závěru, že třetí postavou je Jan Roháč z Dubé,“ dodal Fojt.
Restaurování zmíněného sousoší je v režii kamenosochařství Vítězslava Váradiho mladšího z Blanska. V pískovcovém svahu musel s parťáky zhruba před dvěma měsíci nejdříve postavit kryté lešení, aby byly sochy při odborném ošetření v suchu. „Povětrnostní vlivy se v posledních letech na sousoší hodně podepsaly. V této části svahu kvůli kůrovci ubylo dost stromů a sochy tak ztratily přírodní krytí. Jejich povrch byl pokrytý silnou krustou lišejníků a mechů. Byl také hodně zasmolený. Jak na ně ve větší míře pršelo, tak byly také plné soli a pískovec se dost drolil,“ popsal stav unikátního sochařského díla Vítězslav Váradi mladší.
Speciální postřik
Na stavu historických postav z pískovce se podepsali také vandalové, kteří ulámali některé jejich části. Další zase do uměleckého díla vyryli různé nápisy. V první fázi kameníci sochy očistili a zpevnili speciálním postřikem. Při práci použili i parní čistič. Tak, aby zásah odebral co nejméně původního kamene. „Teď tmelíme a domodelováváme nejpostiženější části soch. Tmel si děláme sami. Mícháme do něj původní nadrcený pískovec. Po dokončení pak povrch budeme patinovat,“ dodal restaurátor s tím, že postup konzultují s akademickým sochařem Jaroslavem Jelínkem.
Část prací museli kameníci zvládnout v tropických vedrech. Proto začínají brzy ráno a končí krátce po poledni. „Později odpoledne už na sousoší pražilo slunce a tmel praská. Proto začínáme brzo ráno. Sochy jsou také zakryté lešením s plachtou, aby nemokly. Je to úžasné umělecké dílo, vytvořené v přírodním pískovcovém masivu. Takových moc není. Stanislav Rolínek měl výjimečný talent a když si člověk vezme, s jakými nástroji ho vytvořil, neuvěřitelné,“ dodal Váradi.
play_fill
Pod sousoším ještě kameníci zapustí do země několik opracovaných pískovcových sloupků vyplněných akátovým dřevem. V okolí jsou v terénu ještě další Rolínkovy pískovcové sochy. S jejich restaurováním zatím Bořitovští nepočítají. „Restaurování si takové památky určitě zaslouží. Za mě je to jedině dobře, když je odborníci ošetří a zůstanou v dobrém stavu i pro další generace. Kolem soch husitů chodíme občas na procházky. Jen je škoda, že podobná díla ničí vandalové. Ryjí do nich nápisy nebo je někde dokonce i sprejují. Sousoší trpí i tím, že tam po skále lezou turisté. Nestačí jim si ho prohlédnout z lesní cesty,“ poznamenal například Josef Včelař z Bořitova.
