Je sobota dopoledne a ve sluncem zalitém Kunštátu začíná tradiční Hrnčířský jarmark. S pořadovým číslem dvacet sedm. Centrem města se táhne nekonečný had stánků s hrnky, vázami, talíři či keramickými plastikami. „Na jarmark jezdím pravidelně každý rok. Učím děti keramiku, tak tady hledám inspiraci. Vždycky si s sebou něco hezkého přivezu domů. Zapékací formu nebo třeba čajovou konvičku. Mají tu velký výběr,“ usmívá se před jedním ze stánků Dagmar Lazarová z Tišnova.

O kousek dál příchozí obdivují vyskládané výrobky z dílny Aleny Šumové. Ta do Kunštátu dorazila přes půl republiky. Až z Levína u Litoměřic. „Jsem velmi mile překvapená přátelskou atmosférou a zájmem lidí o keramiku. Jsem tu poprvé a zatím je vše perfektní,“ říká žena, která vypaluje keramiku v peci na dřevo.

Podle svých slov má tato technika osobité kouzlo. „Je to takový návrat do minulosti. Do doby, kdy nebyla elektřina a v pecích se topilo dřevem. Vyrábím misky, dózy, hrnečky, vázy. Jsou vypálené při třinácti stech stupních. Oheň s popelem dají keramice nezaměnitelný nádech a dotvoří ji. Prakticky co kus, to originál,“ vysvětluje žena.

Na dvoudenní jarmark přijíždí do Kunštátu každoročně kolem patnácti tisíc turistů. Letos si mohou vybrat z nabídky sto osmdesáti keramiků. Kromě českých tu vystavují své výrobky také keramici ze Slovenska a Bulharska. „Příchozí se mohou zapojit také do soutěže, ve které hlasují o nejlepší keramický výrobek. V minulosti to byl džbán, čajová konvice nebo mísa. Letos je to lampa,“ říká Radka Banyaová za městský tým organizátorů jarmarku.

Na náměstí Klementa Bochořáka příchozí obdivují pálení raku keramiky. Na sousedním náměstí Krále Jiřího si děti zkoušejí práci s hrnčířským kruhem. Asistují jim při tom studenti z Masarykovy střední školy Letovice. „Je to docela fuška. Vytvarovat misku nebo hrneček na kruhu. Moc se mi to nepovedlo,“ směje se školačka s culíkem, když si oplachuje ruce v kbelíku s vodou.

Na nedalekém pódiu se rozehrává známá skupina Vltava. „Já čekám v Čechách a život už je blízko

Ten můj s plnou miskou už je hrozně blízko!“ Lavičky před scénou se pomalu plní a náměstím napěchovaným stánky s keramikou korzují davy lidí. „Moc se nám tady s manželem líbilo. Jsme tu poprvé ale příští rok přijedeme zase. Od nás se jako zájezd vypravil celý autobus. Prošli jsme si jarmark dokola a s sebou si domů vezeme hrníčky a keramické zvířátka. Pro radost,“ říká na odchodu z náměstí Hana Kameníčková z obce Tovéř na Olomoucku.