Kromě toho si ji však budou pochvalovat třeba ti, kteří dosud složitě pátrali po svých předcích, nebo turisté, kterým přinese informace o pohřebištích významných osobností.

Proč kamenná historie? „Hřbitov je podle mě něco jako výstavní síň obce. Podle úrovně a stavu hřbitova můžeme o obci mnohé usoudit. Na hřbitově totiž jednou skončí všichni a to, jak se lidé chovají ke svým předkům a své historii je zásadní,“ myslí si starosta Olešnice a místopředseda místní akční skupiny Boskovicko plus Zdeněk Peša.

Do zpracování projektu se Místní akční skupina Boskovicko Plus pustila společně s MAS Partnerství venkova a s MAS Sdružení pro rozvoj Poličska z Pardubického kraje. Tyto „MASky“ spolu sousedí hranicemi. Je to navíc už třetí projekt, na kterém spolupracují. „Území už je dost velké a významné, pokrývá sedm mikroregionů se sedmapadesáti tisíci obyvateli. Na území leží devětapadesát hřbitovů, na kterých je zhruba pětadvacet tisíc hřbitovních míst,“ upřesnila manažerka MAS Boskovicko plus Olga Ondráčková s tím, že spolupráci na projektu podle ní odmítnou jen výjimky.

Náklady na celý projekt by dle slov Ondráčkové neměly přesáhnout čtyři milióny korun. Jeho zpracování bude trvat asi dva roky. „Digitalizace a elektronizace je ale jen zlomek toho, co je třeba udělat. Budeme totiž mapovat hřbitovy, a to jak do digitální podoby, tak i jako fyzické mapy pro ty, kteří internet nepoužívají. Musíme také pátrat po různých údajích a dostupných materiálech, a to zabere spoustu času,“ vyjmenovala Ondráčková.

Součástí projektu totiž má být i vytvoření publikace o zajímavostech spojených se zmapovanými hřbitovy, jako jsou třeba pohřbené významné osobnosti a na mnoha místech i architektonické nebo přírodní zajímavosti. Výsledný efekt tak má posloužit prakticky i užitečně. „Myslím, že to osloví spoustu těch, co mají na starost správu hřbitovů. Převedení údajů do elektronické podoby totiž zpřehlední evidenci hrobových míst nebo třeba i vybírání poplatků za hřbitovy. Navíc to usnadní pátrání lidí po předcích,“ vysvětlil Peša.

Podle ideálních představ by všechny informace o hřbitovech měly být běžně dostupné z internetu, a to i v několika jazykových mutacích. „Často se totiž ozývají i lidé ze zahraničí, třeba z Ameriky nebo Německa. Zájem je zvláště o Poličsko, které dřív bývalo součástí Sudetského Německa, protože spousta lidí tam má pohřbené své předky,“ vysvětlila Ondráčková.

Elektronickou správu hřbitova už si nějakou dobu pochvalují například v Petrovicích. Interaktivní mapa hřbitova totiž přesně ukazuje, kolik je na hřbitově hrobů či uren, kdo je tam pohřbený i dokdy je za hrob zaplacený nájem. „Řekl bych, že jsme takoví průkopníci elektronizace hřbitovů na Blanensku. Myšlenkou bylo hlavně zjednodušení správy hřbitova a ta splnila svůj účel. Máme přehled o hrobových místech a lidé si tam mohou dohledat veškeré údaje k místu nebo dokdy má třeba zaplacený poplatek za hrob,“ uvedl petrovický starosta Vladimír Paulík.

Zatím jen pro muzejní účely si historici zmapovali také hřbitovy v Blansku. „Určitě jsme ale nenašli všechny osobnosti, některé náhrobky ani nejsou popsané. Jednou, až na to budou nějaké peníze, bychom ale také chtěli vydat brožurku o významných osobách pohřbených v Blansku, protože to určitě láká hodně lidí,“ poznamenala ředitelka blanenského muzea Eva Nečasová.

Nahlásit se do spolupráce do projektu Hřbitovy-naše kamenná historie mohou oslovení účastníci do poloviny února. Do konce března pak MASky podají žádost o dotace z Programu obnovy venkova na zaplacení větší části projektu. Rozhodnuto bude nejspíš v červnu letošního roku.