Do podvědomí blanenských občanů se Moritz Vetter poprvé zapsal v roce 1889. Tehdy se stal c.k. okresním hejtmanem v Boskovicích. V červenci 1892 ho blanenští radní jmenovali čestným občanem městyse Blanska. Kdo to byl vůbec Moritz Vetter, jehož jméno a osud jsou širší veřejnosti téměř neznámé?

Rod Vetterů z Lilie (von der Lilie), který svůj původ odvozoval z vedlejší větve rodu Valois (s bourbonskými liliemi v erbu), měl sídla na Moravě a ve Štýrsku. V roce 1653 byli Vetterové povýšeni do hraběcího stavu. Na Moravě Vetterům patřilo především panství a zámek Nová Horka na Novojičínsku.

Moritz Vetter se narodil 22. srpna 1856 v Opavě. Jeho otec Felix Vetter z Lilie byl významným moravským politikem. V roce 1884 se Felix dokonce stal nejvyšším úředníkem na Moravě, když zastával post moravského zemského hejtmana. Tím zůstal až do roku 1906. Od císaře Františka Josefa I. dostal nejvyšší rakouské státní vyznamenání, velkokříž Řádu Leopolda.

V otcových stopách

Také Moritz Vetter pokračoval úspěšně v otcových šlépějích. Vystudoval práva a nastoupil jako koncipient v pražském místodržitelství. Sloužil také v Sušici a v Teplicích. V roce 1882 se dostal jako státní úředník na Moravu. Nejdříve pracoval v Uherském Hradišti, za další čtyři roky získal místo na ministerstvo vnitra.

V roce 1889 se stal c.k. okresním hejtmanem v Boskovicích. Jeho služba na boskovickém hejtmanství byla příkladná a svědomitá, proto také nepřekvapí, že se blanenští radní nerozpakovali udělit mu čestné občanství. Později byl Moritz Vetter převeden na místodržitelství do Brna. Nakonec však státní službu opustil a dal se na politiku.

V roce 1897 byl Moritz Vetter zvolen do říšské rady jako kandidát střední strany za moravský velkostatek. Vrcholem jeho politické kariéry v rakouském mocnářství byl rok 1901. Tehdy se stal prezidentem poslanecké sněmovny. Získal hodnost tajného rady a v roce 1907 vyznamenání, velkokříž řádu Františka Josefa I. V témže roce odstoupil Moritz Vetter z předsednictva říšské rady. Mezitím také dokázal na vídeňské univerzitě vystudovat medicínu a v roce 1908 mu byl ve dvaapadesáti letech udělen titul štábního lékaře.

Boj za penze pro vojáky

Po skončení první světové války se Moritz Vetter zapojil do politického dění Československé republiky. Jako občan československého státu, ale německé národnosti, úspěšně kandidoval do senátu za Deutsche christlich-soziale Volkspartei (Německá křesťansko-sociální strana lidová). I na chodu senátu se Moritz Vetter aktivně podílel.

Ve volebním období 1920 – 1925 byl členem několika senátních výborů: branného, iniciativního a pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu. Taktéž zasedal ve dvou subkomitétech: 1) pro úpravu cen mlynářských výrobků, 2) v komisi k prozkoumání cukerních cen. Moritz Vetter pronesl na půdě senátu několik interpelací v německém jazyce, což mimochodem svědčí o demokratičnosti prvorepublikového československého státu. Zejména interpeloval kvůli penzím pro bývalé vojáky rakousko-uherské armády.

Po roce 1925 se Moritz Vetter stáhl z veřejného života, především vzhledem ke svému již pokročilému věku. Jeho syn Karel Josef padl v řadách německé armády v roce 1943 v bitvě u Stalingradu. Moritz Vetter zemřel 7. září 1945 v požehnaném věku devětaosmdesáti let v rakouském Retzu.

JINDŘICH ČELADÍN (autor pracuje v Muzeu Blansko)