„Čekali jsme, že léto bude co se obsazenosti týče horší. Mikulov byl na jaře po tři měsíce doslova městem duchů. Projížděly tudy jen kamiony se zbožím, bylo to jako po třetí světové válce. Prvních čtrnáct dní po rozvolnění vládních opatření bylo váhavých, pak ale Češi zabrali a vydali se k nám. Pálava, víno, slunce a památky táhnou, což se potvrdilo,“ zhodnotil Ševčík.

Častými hosty jeho hotelu jsou především cizinci. „Ti nám nyní citelně chybějí. Především autobusy Poláků, kteří v létě pravidelně houfně míří na jih k moři. Letos je jich o poznání méně. Možná je to i situací s vývojem koronaviru na severní Moravě, nevím,“ zamyslel se hoteliér.

Co přijde na podzim, si netroufá odhadovat. „Často hostíme také školení a konference. Uvidíme, jak tomu bude letos. Na konec října máme naplánovaný Pálavský gulášfest. Zda se uskuteční, nevíme. I kvůli omezení počtu návštěvníků na akcích,“ naznačil Ševčík.

Boom zažívá Znojemsko

Vysokou návštěvnost v době po pandemii koronaviru zaznamenalo podle zástupknyně ředitelky a manažerky marketingu jihomoravské centrály cestovního ruchu Martiny Grůzové především Znojemsko, Mikulovsko, Lednicko-valtický areál a Pálava. „V těchto pro turisty zajímavých lokalitách návštěvnost obecně stoupla. Jde o opakovaně vytížené regiony, kam se lidé pravidelně a rádi vracejí. Zatímco zde zahraničních návštěvníků ubylo, přibylo těch z tuzemska,“ porovnala Grůzová.

Doslova boom letos zažívá právě Znojemsko. „Rozhodně tomu napomohl především projekt Znojmo zadax. Podařilo se jím podpořit místní podnikatele, lidé se navíc dostali vstupenky na místa, která by je možná ani nenapadlo navštívit. Turisté zjistili, že Znojmo stojí za opakovanou návštěvu. Že Znojemsko je region, který nenabízí vyžití jen pro cyklisty a milovníky vína,“ vyzdvihla manažerka.

Z většího množství turistů se může těšit také Moravský kras, kde stoupá zájem o návštěvy jeskyní. „Naopak nejvíce trpí odlivem turistů Brno a větší hotely. Pro ty byl koronavirus vůbec největší zátěží,“ doplnila Grůzová.

Potvrdil to ředitel Grand Hotelu Brno František Sedlák. „V současnosti jsme asi na dvou třetinách obsazenosti oproti loňské letní sezoně. Jsme ale spíše mile překvapení. Klientelu tvoří nyní více Češi oproti turistům, ale je to vykoupené nižšími cenami služeb,“ připustil Sedlák.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy bude návrat lidí dlouhodobou záležitostí.

Množství turistů ve městě si pochvaloval i ředitel Znojemské Besedy, která stojí za projektem Znojmo zadax. „Návštěvnost u nás vzrostla. Určitě nám pomohlo, že jsme na nic nečekali a projekt spustili už začátkem června. Během krátké propagace hlavně přes sociální sítě jsme už v červnu zaznamenali v provozech nárůst pětadvacet procent. V červenci hlásili někteří až třiačtyřicet procent, což je ohromné číslo,“ pochvaloval si ředitel Znojemské Besedy František Koudela.

Táhne hlavně podzemí

V letošním roce zařazovali Znojemští mimořádné tematické prohlídky, například pověsti města Znojma. „To abychom roztříštili návštěvníky. Personálně jedeme na maximum, dokonce jsme museli na provádění přijmout i brigádníky,“ sdělil Koudela.

Favoritem v návštěvnosti je ve Znojmě již tradičně podzemí. „Míváme až na dva dny zcela plno. Zájem je ale i o radniční věž či hradební opevnění. Skutečně si nemůžeme stěžovat, nárůst je obrovský,“ zmínil ředitel Znojemské Besedy.

Znojmo zadax doslova předčilo očekávání. „Podařilo se nám lidi dostat k místním podnikům a do restaurací. Zapojilo se na sto třicet podnikatelů, nepamatuji se, že bychom někdy dali takové číslo dohromady,“ překvapil Koudela.

Například Lednický zámek přišel zjara kvůli opožděnému začátku sezony hned o jedenáct milionů korun. "Přestože jsme v červenci a srpnu zaznamenali oproti stejnému období v loňském roce nárůst návštěvníků, ztráty se nám letos jistě dohnat nepodaří," uvedla kastelánka lednického zámku Ivana Holásková.

Výpade v celém odvětví dosahuje podle ekonoma Lukáše Kovandy patnáct až dvacet miliard korun. „Kraj si vzhledem k celorepublikové situaci vede poměrně dobře. Míra obsazenosti zejména menších ubytovacích zařízení je v letních měsících v Jihomoravském kraji dokonce vyšší než loni. Tím se částečně kompenzuje citelný meziroční propad zejména z měsíců března až května,“ připustil.

Důležitá je však podle něj také struktura návštěvníků. „Češi mají slabší kupní sílu než mnozí cizinci, takže to, že Češi svojí návštěvností kompenzují úbytek v návštěvnosti zahraničních hostů, ještě neznamená, že se kompenzují také celkové tržby z turistického ruchu,“ vysvětlil ekonom.

To bude mít pochopitelně důsledky. „Propouštění v turistickém ruchu bude ale záležitostí hlavně Prahy a lázeňských měst. Nelze jej vyloučit ani v Jihomoravském krajinu, ale žádnou „lavinu“ propouštění v turismu v tomto kraji nečekejme,“ dodal Kovanda.