Příčinou nižší kvality vody jsou ve všech případech sinice, které se vlivem extrémního počasí a postupných klimatických změn rychleji množí. Snižuje se tak průhlednost vody, problémy mohou mít následně lidé s citlivější pokožkou. Důvodem je také nízký přítok, který by pomohl s promícháváním vody. „Kvůli nízkému přítoku je obnova vody v Brněnské údolní nádrži značně snížená a tímto se z ní stává víceméně stojatá voda, kde dochází k nepříznivým procesům, vedoucím ke zhoršování kvality vody. Voda je vlivem vysokých teplot velmi oživená fytoplanktonem a její kvalita snížená, i když množství sinic není nikterak extrémní a dosahuje pouze malých hodnot oproti stavu před třinácti lety,“ vysvětlil ředitel pro správu povodí Antonín Tůma z Povodí Moravy.

Na měřených stanicích našli hygienici zvýšené počty sinic a chlorofylu. „Příčinou je zejména sucho a klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování čistíren odpadních vod u menších sídel. Ty sice snižují organické znečištění, produkují ale výrazně vyšší množství fosforu, který je živným roztokem pro sinice,“ uvedl Radovan Kopp z Mendelovy univerzity.

Na brněnské přehradě zahajuje prázdniny akce Léto na Prýglu.
Kvalita koupání na jihu Moravy? Prýgl zahlcují sinice, důvodem je fosfor

Opatření k udržení kvalitní vody letos na Brněnské přehradě fungují přibližně od poloviny dubna. Povodí Moravy spustilo nejen dávkování síranu železitého pro srážení množství fosforu, ale také provoz vzduchovacích a míchacích věží. „Srážení fosforu dle výsledků monitoringu funguje velmi dobře a z podrobných dat je zřejmé, že většina rozpuštěného fosforu je zachycena koagulantem a do nádrže se nedostává jako hlavní živina pro rozvoj sinic. V letošní sezóně představuje velký problém nízký průtok, který je hluboko pod dlouhodobým průměrem,“ krčil rameny Tůma.

Zatímco množství srážek zůstalo ve srovnání s předchozími lety stejné, zvýšilo se vypařování vody. Z jednoho hektaru vodní plochy se během slunných dní odpaří až tři litry vody za jedinou vteřinu. Celkový objem vody se tak rychle snižuje, více prohřívá, klesá obsah rozpuštěného kyslíku a celý ekosystém se stává značně nestabilním. „Fosfáty se sráží v sedimentech na dně, proto se kdysi rybníky vápnily, aby fosfáty zůstávaly v nerozpustné formě. Odstraňovaly se letněním nebo odbahněním. Jenže toto je dnes nepopulární. Vzniká hladová voda bez planktonu, ryby se krmí šroty. Ve finále se z rybníků stávají obyčejné žumpy,“ povzdechl si třeba Ivo Barteček.