Kdyby horolezci povolení nezískali, museli by pevné jistící prvky ze skály odstranit. V minulosti měla část obyvatel této místní části dvacetitisícového Blanska kvůli provozu stěny velké výhrady. Proti vydání povolení, které vypršelo letos v květnu, sepsali před časem petici i odvolání. Vadil jim například hluk a vjezdy aut. Připomínky měli i po roce zkušebního provozu, kdy horolezci s městem a ochránci přírody nastavili u stěny provozní řád s jasně danými pravidly. Zavedli také rezervační systém, který je v režii oddílu Lokomotiva Brno.

„Řada věcí se změnila. Je tam větší pořádek, ale pořád se dost z nastavených pravidel nedodržuje. Například provozní doba, lidé co bydlí poblíž mají také stále problém s hlukem. Nechceme, aby se stěna zavřela, ale jen trochu klidu. Navrhli jsme některé úpravy, které podle nás jsou reálné. Například, aby byla třeba dva dny v týdnu stěna uzavřená a víc se kontrolovali její návštěvníci,“ řekla před vydáním nového povolení Deníku Hana Jedináková z lažánecké občanské aktivity.

Horolezcům končí povolení v Lažánkách. Části místních stále vadí hluk, navrhují změny provozu. Zmíněná lezecká stěna je na pozadí snímku.
Horolezcům končí povolení v Lažánkách. Místním ale vadí hluk, chtějí změny

Bez aut i odpadků

Účastníky řízení je kromě ochránců přírody také město Blansko, jako majitel pozemků. Loni na popud místních povolení od Správy CHKO Moravský kras ještě přezkoumávalo Ministerstvo životního prostředí. To nakonec původní rozhodnutí potvrdilo. Podle Antonína Tůmy obsahuje aktuální rozhodnutí o vydání nového povolení, které je platné až do roku 2028, několik podmínek. Nadále platí, že v areálu stěny se může pohybovat maximálně dvacet osob, lézt je možné jen za denního světla, bez umělého osvětlení a reprodukované hudby. „V provozním řádu musí být i nadále s ohledem na ochranu přírody a nedalekou rezervaci uveden zákaz vjezdu vozidel, stanování, rozdělávání ohňů, používání dronů a odhazování odpadků. Je tam také uvedená kontaktní osoba, která za provoz areálu zodpovídá. Z pohledu ochrany přírody se domníváme, že po roce zkušebního provozu a opatřeních, která se udělala, se dění v této lokalitě výrazně zlepšilo. Pokud se místní odvolávají na hluk, je to v občanskoprávní rovině a řeší to město Blansko jako majitel pozemku,“ informoval Tůma.

Dodal, že ochránci přírody u stěny provedli několik kontrol. Díky dřevěné bariéře tam auta nejezdí. Odpadky ve velkém tam nenalezli ani stopy po rozdělávání ohňů. Blanenský místostarosta Ivo Stejskal řekl, že připomínky místních se snažili s horolezci v průběhu řízení o novém povolení vyřešit. A najít kompromis schůdný pro všechny strany. „Jeden den v týdnu bude rezervační systém uzavřený a na stěně se nepoleze. Probíraly se také dřevěné zábrany, které horolezci umístili na okraji palouku nad rodinnými domy. Lidé, co tam bydlí, si stěžovali, že jim tam děti házejí kamínky. Řešila se do budoucna i varianta, že by se tam navezla zemina a osázela se keři. Je to otevřené,“ sdělil za město Blansko Ivo Stejskal.

Zdůraznil, že pokud by tam mělo docházet k nějakým závažným porušením provozního řádu, tak je tato lokalita v dosahu městské policie. „O nic takovém ale z poslední doby nevím. Naopak si myslím, že po roce zkušebního provozu se tam situace uklidnila. Jsou tam provozním řádem nastavená pravidla a rezervační systém. Kdyby horolezci povolení nezískali, tak tam pohyb lidí nemůžeme zakázat. Je to volně přístupné místo. Chápu, že někteří místní tu byli zvyklí léta na klid, ale jedná se o výjimečnou lokalitu pro výuku lezení, která nemá v okolí obdoby,“ dodal Stejskal.

V pondělí mimo provoz

Radek Lienerth za brněnský lezecký oddíl upřesnil, že nově bude stěna mimo provoz vždy v pondělí. Ostatní dny je lezení v sektoru možné od devíti hodin ráno do sedmi do večera výhradně za denního světla. Pohyb lezců je dovolen pouze ve vyhrazeném prostoru pod skalní stěnou. Dodržování pravidel se budou horolezci i ochránci přírody snažit ohlídat. „Samozřejmě se nedá vyloučit, že se najdou někteří nezodpovědní lezci.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

S místními se snažíme komunikovat, stejně jako s městem a ochránci přírody, kteří slíbili v této lokalitě častější kontroly. Nechceme dělat problémy a podle mě se podařilo najít rozumný kompromis. Někteří místní sice tvrdí, že dřevné bariéry nad jejich domy nefungují, ale já si to nemyslím. Za mě je to řešení, které nezasahuje do přírodního rázu. Je za nimi nesešlapaná tráva, takže plní svůj účel. Pokud by tam byla nějaká výsadby keřů může to svádět k odhazování odpadků a hození na záchod. Teď se tam nic takového ve velkém neděje,“ poznamenal Lienerth.

Vybudování mobilní toalety u stěny v Lažánkách je podle něj v tuto chvíli mimo možnosti horolezeckého oddílu. Navíc je v dosahu benzínová stanice. „Někteří si myslí, že na provozu stěny asi rýžujeme. Leze se tam ale zdarma po registraci do rezervačního systému a na vlastní nebezpečí. Vybudování a provoz mobilní toalety se pohybuje v desítkách tisíc ročně a to je zcela mimo naše možnosti,“ dodal horský vůdce.