Hlína, písek i hnojivo. To vše stéká z polí do vodních toků na Blanensku. Koryta řek a potoků tak pojmou méně vody, stejně tak zanesené kanalizace. Znečištěná půda se dostává také do jeskyní Moravského krasu, kde může ohrozit chráněné živočichy.
Hlínu s hnojivem a s dalšími škodlivými látkami smetly přívalové deště z polí až do Pustého žlebu v minulosti už několikrát. Lidé ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras doufají, že letos se podobná situace u Suchdolu a Nových Dvorů opakovat nebude. „Kukuřice by letos neměla být v tamních polích vysázená. Také jednáme o částečném zatravnění, které by vodu lépe zachytilo. Loni s sebou deště braly všechno. Nečistoty se dostaly z polí rovnou do Pustého žlebu. Jeskyňáři pak museli uklízet silnice, les i jeskyni,“ přiblížila Kristýna Šebková ze správy chráněné krajinné oblasti.
Pokud by byla vyšší hladina vody, mohly by se nečistoty dostat i do řeky Punkvy a do Jakubova jezera. „Veškeré chemikálie mohou mít negativní vliv na vodu i živočichy. V Moravském krasu žije třeba chráněná vranka obecná. Podle odborníků, kteří ji sledují, na ní nánosy z polí naštěstí zatím žádné následky nezanechaly,“ řekla Šebková.
Nečistoty zanáší i kanalizace
Nečistoty z polí trápí také pracovníky Povodí Moravy. „Je to celoroční problém. Při průtrži mračen se spláchne půda z polí do vodních toků. Potoky a řeky jsou pak zakalené a připomínají kafe,“ sdělil Vítězslav Nečas s tím, že nečistoty zanáší také kanalizaci. Ta pak nedokáže pojmout větší množství vody. Stejně tak koryta potoků a řek. „Nánosy vytvářejí v řekách překážky. My toky podle potřeby čistíme. Není to ale nic jednoduchého, protože tam žijí různí živočichové a my musíme shánět povolení. V chráněných rezervacích těžit nemůžeme vůbec, i kdyby byly toky zcela zanesené,“ popsal Nečas a zmínil rezervaci u Letovic, která se táhne od mostu u státní silnice I/43 po Tylex. Žijí tam chránění živočichové a zásah je tedy vyloučený. Podle Nečase by problém na Blanensku vyřešily ochranné pruhy umístěné podél toků.
Potížím mohou předcházet sami zemědělci. Tvrdí to František Vítek z lysického podniku Zeas. „Je to otázka osevního postupu. Na svazích by se neměly sázet širokořádkové plodiny, což je třeba kukuřice. My jsme nechali plochy ve vyšších polohách porůst trávou. O tu se půda zadrží. Což se nedá říct o kukuřici či cukrovce,“ nastínil Vítek. Podle něj to bez hnojení nejde. „To by v polích těžko něco vyrostlo. Musíme se ale řídit podle směrnic, které přikazují, co a kolik smíme kam dát,“ pokračoval Vítek a upozornil, že za nedodržení těchto pravidel čekají zemědělce pokuty.
Chemikálie a hlína znečistily v minulosti i vodní nádrže Palavu I a II v Blansku. „Ze zemědělsky obhospodařované půdy na Těchově nad Blanskem se začaly dostávat do země různé nečistoty a chemikálie. Přehrady se pak začaly zanášet a lidé se tam přestali koupat,“ vzpomněl místostarosta Blanska Jindřich Král. Proto musely být obě nádrže odbahněny.
To, že nánosy z polí končí v tocích, potvrdil i vedoucí odboru životního prostředí v Blansku Pavel Konečný. „Problém je třeba na polích mezi Doubravicí a Rájcem. Hlína se tam při deštích valí do řeky Svitavy,“ řekl Konečný.
