Zatímco letos už museli hasiči na Blanensku nějakým způsobem odstranit osm hmyzích rojů, loni za stejné období kvůli tomu vyjeli pouze jedenkrát. „V těchto dnech podobné případy gradují. Důvod je jednoduchý. V posledních dnech se venku výrazně oteplilo," konstatoval mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.
Krabice nebo pytel
Zatím hasiči zasahují především kvůli včelám. „Náš postup je většinou podobný. Pod usazený roj hasiči dají takzvaný rojáček, který odtrhnutý chumel včel zachytí. Ten pak dáme do krabice nebo speciálního pytle. Včely se brzy udusí. Nějakých chemikálií k jejich usmrcení musíme využít pouze zřídka. U vos nebo sršňů se to liší, jelikož si roje nevytváří, takže ničíme hnízda v zemi nebo třeba konstrukcích střech," popsal Mikoška.
V roce 2013 vyjeli k nebezpečnému hmyzu na Blanensku celkem šestapadesátkrát. „Hlavně v období od léta do září. Žádnou rizikovou lokalitu na Blanensku neregistrujeme, ale nejčastěji jezdíme do větších měst. Co se týká konkrétních míst, jsou to převážně taková, kde hmyz ohrožuje zdraví obyvatel. Školy, dětská hřiště nebo letní tábory," vyjmenoval mluvčí jihomoravských hasičů.
Zima výhodou
Větší množství včel Blanenské nebude ohrožovat ani podle odborníků. „Laikům to může připadat docela paradoxní, ale mírná zima včelám spíše ublížila. Dříve se objevily třeba lískové květy a ony se oddělily od zásob. Proto mnoho z nich zemře hladem. Naopak když je venku zima nebo mrzne, v klidu odpočívají," sdělila jednatelka sdružení Včela pro Moravský kras Eva Zigalová.
O populaci včelstev se přesto nebojí. „Například přímo v Moravském krasu je počet včel v posledních letech docela ustálený. Každý rok je sice něčím specifický, ale zatím se všechno díky různým okolnostem podařilo udržet v normálu. Takže nepředpokládám, že by tomu letos mělo být jinak," uklidnila všechny včelaře Zigalová.
Setrvalý stav registrují také lékaři, kteří se zabývají nejohroženější skupinou lidí. Alergiky na hmyzí bodnutí. „Určitě se nedá říct, že by takovýchto pacientů přibývalo. Ale letos jsme s léčbou museli začít dřív, protože stromy i rostliny kvetou už od března a lákají včely. Slabá zima se však projeví spíše na větším množství komárů a klíšťat než u bodavého hmyzu," oznámil brněnský alergolog Tomáš Rohovský.
Ve své práci se s tímto druhem alergie setkává v létě běžně. „Člověka s podezřením na tuto alergii vyšetříme, a když se potvrdí, postup je dvojí. Pomůžeme mu dlouhodobým očkováním nebo stačí, když u sebe nosí pohotovostní balíček s tabletami či injekcemi," vysvětlil Rohovský.
Výjimkou však nejsou ani případy, kdy člověk po bodnutí hmyzem skončí v nemocnici. „Většinou dostane protilátku a pošleme jej domů. Přibližně desetkrát ročně se však stane, že lékaři zvolí hospitalizaci. Jedná se spíše o prevenci, takový člověk u nás zůstane jeden až dva dny," prozradila mluvčí blanenské nemocnice Kateřina Ostrá.
Vedení škol a školek o možných rizicích ví a snaží se jim předcházet. „Nikdy jsme závažnější problém tohoto typu řešit nemuseli. Pro všechny případy ale máme seznam všech žáků, ve kterém jsou zaznamenané jejich alergie. Přesto nikdy neriskujeme a místům, kde může být výskyt nebezpečného hmyzu vyšší, se na vycházkách vyhýbáme," prohlásila ředitelka Mateřské školy Boskovice Dagmar Burianová.
Informace o alergiích žáků vyžadují od rodičů i ve Sloupu. „Výlety plánujeme tak, aby s dětmi chodil dozor dvou učitelů. Pro případ, že by jeden musel řešit akutní problém a druhý hlídat zbytek žáků. Když jedou na nějaký delší pobyt, tak je doprovází zdravotník," naznačil přístup sloupské základní školy její ředitel Pavel Dočekal.
