Strom, střecha domu, ale i lanová dráha. Takové cíle si včely vybírají. Překvapený byl minulý týden František Kretz obsluhující lanovku v Moravském krasu. „Kolega z horní stanice mi hlásil, že je u prostředního stožáru mrak včel. Tak jsem to zkontroloval dalekohledem a pak jsme volali hasiče,“ podělil se o nevšední zážitek Kretz, podle kterého vylezli dva hasiči na desetimetrový stožár, včely uklidnili a odchytili jejich královnu. „Zásah trval asi hodinu. Kabiny jsme uzavřeli, aby mohly jezdit dál,“ podotkl Kretz. S rojem včel se potýkal naposledy před pěti lety. Tehdy jej zahlédl v lese blízko lanové dráhy.

Podle Vojtěcha Kohoutka z blanenského hasičského záchranného sboru je roj včel u lanovky raritou. „Moravský kras nebylo jediné místo, kde jsme zasahovali. Minulé pondělí hasiči zdolávali roj včel na stromě ve výšce tří metrů v Jedovnicích. Další se rojily na stěně budovy v šestimetrové výšce v Kunštátě,“ vyjmenoval Kohoutek a přidal ještě zásahy v Blansku či Milonicích, kde hasiči včely předali včelaři.

„Včely odchytíme do rojičky a předáme majiteli. Ten se většinou sám přihlásí. Pokud jsou včely neznámého původu, likvidujeme je odsavačem nebo postřikem. Roj by mohl být totiž napaden nemocí,“ pokračoval Kohoutek. Podle něj hasiči zdolávají tohoto soupeře v zásahovém oděvu, kukle a rukavicích. Občas dostanou žihadlo.

Včely, vosy a sršni se rojí každý rok, když přijde teplo. Za častým výskytem rojů stojí vysoké teploty a sluníčko. Tvrdí to včelař Jaromír Haška z Hodonína u Kunštátu. „V době, kdy včely nemají co dělat a je jich v úlech dost, vyrazí s matkou ven a hledají nové útočiště,“ vysvětlil Haška s tím, že včely si vybírají nejvyšší místa. Většinou obsadí nejvyšší strom poblíž úlu, ze kterého vyletěly. „Hasiči by měli rojící se včely odchytit a použít je k dalšímu chovu. Vosy a sršni se likvidují, chovat je nemá význam a jsou životu nebezpeční,“ uvedl Haška.

Včely, vosy a sršni představují největší nebezpečí pro alergické lidi. „A těch je hodně. Většinou však u sebe nosí balíček první pomoci. Horší je, když člověk nemá s reakcí na včelí bodnutí zkušenosti,“ tvrdí blanenský praktický lékař Zdeněk Grűnwald.

Jakmile začne člověk po bodnutí včely, vosy nebo dokonce sršně otékat, měl by vyhledat lékaře. Pokud se začne projevovat i dušení, je potřeba okamžitě zavolat na telefonní číslo 155. „Doporučuji polknout jeden dithiaden a druhý rozkousat,“ radí lékař.