Přestože se od dětství potýká s chronickým onemocněním, měla vždy mimořádné studijní výsledky. Ocenění získala za vývoj asertivních technologií. „Slouží k tomu, aby se dyslektikům lépe četlo a aby mohli dobře fungovat ve škole,“ popisuje dvaatřicetiletá žena, která působí na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně.

Kromě toho se na lékařské fakultě věnuje neurovědám. Konkrétně se zajímá o vliv profesionálního hudebního vzdělávání na činnost mozkových oblastí.

Není náhoda, že se věnuje právě výzkumu hudby. Vystudovala hru na harfu na konzervatoři a hudební management na Janáčkově akademii múzických umění. S hudbou začínala za Základní umělecké škole v Letovicích na Blanensku. „Hrála jsem od šestnácti let, pak jsem dva roky nastálo působila ve Filharmonii Bohuslava Martinů,“ říká Pařilová.

S harfou měla velké úspěchy, vystupovala po světě a nejdále se dostala do Ameriky. Dnes se ale zaměřuje spíše na svoji vědeckou dráhu a na harfu si hraje jen doma pro radost.

V budoucnu chce pokračovat ve vývoji technologií pro znevýhodněné děti, ale také se zaměřit na další onemocnění. „Chci se zabývat tím, jak zlepšit život lidem s Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou nebo lidem po mozkové mrtvici,“ dodává Pařilová. Kdyby měla více času, věnovala by se i studii neobvyklých jazyků. „Teď bych se nejraději pustila do švédštiny, jenže dodělávám doktorské studium, takže mi času moc nezbývá,“ uzavírá nadějná vědkyně.

TEREZA HANUSOVÁ