Podle kořeneckého starosty Miroslava Zemánka se snaží s mobilními operátory problém řešit už delší dobu. V obci plánují výstavbu vysílače, který by zajistil kvalitní telefonní spojení. Postupně byly po provedených měřeních navrženy tři lokality. Střecha kulturního domu, pozemek u větrného mlýna a plocha na okraji přírodního areálu, kde se odehrávají Kořenecké slavnosti písní a tanců. „S mobilním spojením máme v obci léta velké problémy. Je to nepříjemné například když přijede záchranka a je potřeba něco velmi rychle po telefonu řešit,“ uvedl Zemánek.

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: DeníkDodal, že by se jednalo o vysílač s výškou zhruba dvacet metrů. Ne žádnou masivní stavbu. „Varianta s umístněním na střeše kulturního domu padla, protože nakonec nebyla doporučena ohledně statiky. Další operátor tam vypočítal investici asi na šest set tisíc korun a to bylo pro nás nepřijatelné,“ vysvětlil Zemánek.

Hledají místo

Umístění vysílače na okraji přírodního areálu i u větrného mlýna se zase nelíbilo některým místním. Obec proto vypsala anketu, do které se zapojilo asi osmdesát procent místních. Většina nakonec s lokalitou na okraji přírodního areálu souhlasila. „Nyní se společností Vodafone jednáme o smlouvách. Možná se do projektu zapojí i další operátoři. To v tuto chvíli ještě nevím. Jako obec pronajmeme pozemek a stavba samotné antény bude v režii operátora. O všem bychom měli hlasovat na nejbližším zastupitelstvu. Pokud vše dobře půjde, vysílač by mohl do roka stát. Ale to je jen odhad. Zatím není nic jisté,“ dodal Zemánek.

Mluvčí společnosti Vodafone Ondřej Luštinec Deníku potvrdil, že operátor se v Kořenci snaží vybudovat základnovou stanici už třetím rokem. Vytipovaný a schválený objekt obcí se ukázal být staticky nevyhovující. „Nyní hledáme shodu našich technických požadavků na umístění stanice s představami obce,“ uvedl.

Dodal, že takzvaných bílých míst bez signálu je v Česku ve srovnání se zahraničím, například i s Německem, velice málo. „Pokud jde o místa, kde signál není, připomenu ale jeden opakující se problém. Obyvatelé často chtějí signál, ale nechtějí ve svém blízkém okolí vysílač,“ poznamenal Luštinec.

Další bílá místa

Podobné problémy mají i v jiných částech Blanenska. Pokud se lidé chtějí dovolat například na obecní úřad do Roubaniny musí raději vytočit pevnou linku. V obci je totiž velmi slabé pokrytí mobilním signálem. Někde nulové a to u všech operátorů. „Lidé si kupují domů zesilovače mobilního signálu, ale i s těmi je problém. Nebo chodí volat na místa, kde signál částečně je. Zejména starší lidé pak stále mají pevné linky. Je to nepříjemná situace, protože bez mobilního spojení se v dnešní době funguje dost špatně. A to nemluvím o řešení případných krizových situací,“ uvedl starosta obce, kde žije asi sto třicet lidí, Petr Dvořáček.

Jeho slova potvrdila i jednaosmdesátiletá Marie Bušinová. „Jestli máme špatný signál doma na mobilu? Nemáme žádný. SMS zprávy mi z telefonu neodejde ani se nikam nedovolám. I proto stále mám pevnou linku, abych mohla být v kontaktu s rodinou,“ řekla důchodkyně z Roubaniny.

Podobné problémy mají i v sousední obci Deštná a v nedalekém Horním Smržově. Podle starostky Horního Smržova Dany Prudilové jednají s mobilními operátory o řešení tohoto problému. Na tamním kopci Kojetina by tak mohlo v budoucnu stát zařízení, které by mobilním signálem okolní obce pokrylo. „Zatím se o tom s operátory jedná. Situace by se mohla zlepšit snad už letos,“ informoval Prudilová.

Podle senátorky a bývalé místostarostky Boskovic Jaromíry Vítková má aktuálně na Blanensku problém s mobilním signálem zhruba dvacítka obcí. Před časem proto sjednala setkání se zástupci mobilních operátorů, ministerstva průmyslu a obchodu, Českého telekomunikačního úřadu a Asociace provozovatelů mobilních sítí. „Ve sněmovně se očekává předložení návrhu zákona ohledně využití účtu, který spravuje Český telekomunikační úřad. Z něj by se mohla pokrýt část nákladů na vybudování nových zařízení na zlepšení mobilního signálu v menších obcích. Pro ně je i půl milionu často nedosažitelná částka a operátoři zase odmítají vše platit sami. Takto by se náklady daly rozdělit na třetiny. Část obec, část operátor a část stát,“ uvedla Vítková.