Nedávno se expertům podařilo určit stáří dalších tří. Společně s ostatními patří k nejstarším jeskyním kresbám v republice. „V poslední fázi výzkumu se podařilo speciální radiouhlíkovou metodou zjistit pravěké stáří u tří kreseb. Jsou staré v rozmezí šest tisíc pět set až šest tisíc sedm set let. Pod jednou odlomenou sintrovou deskou se navíc našel zasintrovaný uhlík velikosti zrnka rýže. Jeho stáří je sedm tisíc dvě stě let,“ řekl Deníku Rovnost Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.

Na výzkumu se podílejí také specialisté z Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky. Na unikátní kresby v Kateřinské jeskyni podle Zajíčka odborníky přivedly dřívější stopy osídlení v jejím portálu. A také fakt, že například na Slovensku se na podobně osídlených místech hlouběji v jeskyních uhlíkové kresby našly také. Opět z období pozdního neolitu.

„Vypadá to, že pravěcí lidé vstupovali do nitra Kateřinské jeskyně cíleně a opakovaně. V hloubi jeskyně ale neměli podle všeho stálé sídliště. Možná se jednalo o nějaké rituální místo. To se ale zatím nepodařilo potvrdit, protože v Hlavním dómu zatím nebyl archeologický průzkum. Ten je v plánu v průběhu letošního roku,“ poznamenal Zajíček.

Ilustrační foto.
VIDEO: Zloději využili v Boskovicíc chvilkovou příležitost, muž přišel o batoh

Výzkum ve zmíněné jeskyni pokračuje. Další kresby se nachází na stěnách v Ledové chodbě a v Hlavním dómu. Tam před časem odborníci stanovili stáří uhlíkových čar na mohutném kameni, kterému se kvůli jeho vrásčitému povrchu říká Mozek, na sedm tisíc let. Domnívají se, že mohlo jít o kultovní kámen v doby kamenné. „Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí," uvedl tehdy archeolog Martin Golec.

Mozek si přitom už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog a průkopník speleologie Karel Absolon. „Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků," podotkl Golec.